Dnes je všude klid...

Tak mám za sebou dnešní procházku, kterou absolvuji každý Štědrý den. 

Vánocechristmasdesign.com
A musím s radostí říct, že vše je tak, jak má být. Tady v Karlových Varech se na silnicích i lesních cestičkách objevuje poprašek sněhu. Stromy jsou bíle zabaleny do mrazíku. Od úst se kouřilo všem, co kolem mě prošli. Ale jedno je přeci jen trochu jiné. Takhle venku se v ten dnešní den lidé více usmívají a jsou k sobě takoví přívětivější. Je pěkné to takto odpozorovat. Na rozdíl od toho, co tomu předcházelo. Ještě jsem byl dnes totiž vyslán do obchodu pro chléb. To je ovšem detail. Před obchodním centrem mě totiž do očí udeřilo množství aut, které avizovalo cokoli, jen ne to, že Vánoce jsou svátky klidu. Je vidět, že spousta lidí si ani v ten poslední den nedá pokoj a hrne se do davu, aby udělalo radost svým nejbližším i na tu poslední chvíli. A to druhé jim zase budiž ke cti. To první se tím vlastně vynuluje a není třeba se nad tím pohoršovat. Jen jsem si zase s úlevou oddychl a řekl si: "Zaplaťpánbůh, že už mám tohle za sebou!".
 
Když bych si ale dal do souvislosti to množství aut na parkovišti s počtem lidí, kteří byli uvnitř obchodního centra, pak mi to jaksi přišlo nepřímo úměrné. Lidí méně než aut. A navíc se mi zdálo, že všechno probíhá v klidu stejně tak, jako pak odpoledne při té procházce. Ty Štědré dny mají jistojistě něco do sebe. Tak si přejme, aby jich bylo v každém roce ještě alespoň 364. A to klidně s malým "š" na konci. Pro dnešek už dost. Jdu se raději věnovat těm, kterým se chce dnes věnovat asi každý z nás. Svým nejbližším. Krásné odpoledne i blížící se večer.