Zkreslené vidění - Zeptej se psychiatra

Psychiatra by potřebovalo daleko více lidí, než si to myslí. Protože každý se má za zdravého, odolného a soudného. Tedy téměř každý. A někdo ví, že náhradní hlava se nedá koupit v každém Tescu.

 Kdesi jsem četl, že nejlépe se legrace dělá z vážných věcí. Kdyby to byla pravda, už teď bych slzel smíchem. Buď je to tedy lež, nebo neumím tak dobře psát. Přiznávám, spíše je chyba u mne.

 Říká se, že každý je svého štěstí strůjcem. Což je pravda, nicméně jen částečně. Kromě vloh, píle a postoje k životu se člověk musí narodit i do správné doby, vhodným rodičům a hlavně přežít své dětství.

 Jsou lidé, kteří zůstávají optimisty i pod šibenicí. Pravděpodobně věří, že je přeci jen malá naděje, že by se provaz mohl přetrhnout. Sám asi nikoho takového neznám, ale film Život je krásný je právě o nich. Ačkoli se to podstatné odehrává v koncentračním táboře. Stojí za to se na něj někdy podívat.

 Jsou jiní, kteří život berou jako věčný zápas s osudem, problémy a spiknutí hledají i za tříminutovým zpožděním autobusu a usnou jedině po dvou prášcích rohypnolu. Takoví bývají vděčnou kořistí pojišťovacích agentů, jsou občas vyznavači placaté Země a obhájci větších pravomocí policie.

 A jsou další méně či více úspěšné strategie jak vyzrát nad životem. Tragické je všechno vzdát, jenom přežívat, utloukat čas, dělat nutné věci, nudit se, rezignovat. Nejtragičtější je vylepšit si své pozemské tlení nějakou drogou. Čímž nepopírám, že takové počínání může být i příjemné. Alespoň nějaký čas.

 Většina lidí je přesto zcela normální. Což ať nikdo nebere jako urážku, podceňování či nedocenění. Nechci tím popírat ničí jedinečnost. Někdo zvládne na posezení vypít deset piv, další vymyslí vakcínu proti chřipce, jiný vydělává mlácením hubou, onen má šikovnější ruce. Jsme různí, přesto ale dost podobní. Necháme se lehce ovládat lidmi, kteří touží po moci. A že si umění manipulovat s davy za těch několik tisíc let vylepšili téměř k dokonalosti! Myslíme si, děláme a věříme tomu, co si přejí. Oprášili starověký systém demokracie, vylepšili ho o nové prvky cukru a biče a udělali otroky z nás všech. A to ani nemluvím o moderních technologiích v jejich službách. Za to jsme jim vděční a rádi souhlasíme, že dokonalejší systém správy věcí veřejných neexistuje. Předvolební a povolební stranické tanečky tuto absurditu jen podtrhují a usvědčují.

 Čulibrk psychiatra nepotřebuje. Alespoň tomu věří. Jako my všichni.