Zkreslené vidění - Závist a pomluvy

Pokud vás lidi pomlouvají, mají divné poznámky o vašem soukromém letadle a ztrácejí-li se vám zlaté příbory, buďte v klidu. Jste úspěšným člověkem, a jejich obdiv a závist si zasluhujete.

O kom se nemluví, jako by nežil. A lepší je i negativní reklama, než žádná. Závist je všudypřítomná a pomluva je nevyvratitelná. Ale kdo je středem zájmu okolí, musí s něčím takovým počítat.

Jsou povolání a zaměstnání, které jsou na těchto jevech založeny, či spíše často je doprovázejí. Třeba herci a herečky. Bez směsi závisti, obdivu, pomluv a trochu pokřiveného vnímání morálky by stěží měl Blesk milionový náklad. A přestože Mádl byl přistižen při záletech, Žilková upadla na večírku a Sokol byl vulgární na přítelkyni, nikdo z nich si nestěžuje. Vědí, že dokud se někdo o ně zajímá, mohou si právem myslet, že jsou úspěšní, populární a stále známí. Podobně to mají zpěváci, vrcholoví sportovci, populární hudebníci a dokonce i několik vědců a lékařů. Až na výjimku Helenu Vondráčkovou.

Pamatuji si, jak se za normalizace soudruzi snažili z myslí lidí vymazat nepohodlné, zakázané a v emigraci dlící zpěváky, herce, spisovatele a politiky. Za poslouchání Kryla padlo prý i několik trestů natvrdo. Matuška zůstal v Americe a už se předělávala znělka Chalupářů. Na Třísku se mělo zapomenout, a proto se točila nová Popelka. Hutku i Třešňáka rudoši vyhnali. Dubček byl uklizen a schován na Slovensku a Tigrid pašoval do Prahy zpoza kopečků Svědectví. Tito lidé a stovky dalších přesto zůstávali oblíbenými, známými a zaslouženě populárními osobnostmi. Dokonce si vzpomínám, jak nejméně dvakrát komanči v rádiu hlásili, že Kryl umřel. Ale on přesto po převratu zahrál národu Anděla i Bratříčka.

Úspěšní lidé se poznají i podle toho, že ti méně úspěšní je napodobují. Toho si už dávno všiml například oděvní průmysl. Bikiny se začaly nosit až poté, co si je oblékla ve filmu Brigitte Bardotová. Dlouhé vlasy a texasky k nám přišly s vlnou hippies. Žvýkačky s americkými vojáky v roce 1945. Kdyby Karel Gott nosil knír, má ho dodnes každý druhý mužský.

Neúspěšní lidé se poznají podle toho, že s nimi nikdo nechce mít nic společného. Nikdo se jim nechce podobat, nikdo vedle nich netouží ani bydlet, kdyby nebyli, nikomu by to příliš nevadilo. Nemusí to znamenat, že jsou neschopní. Jen některým není co závidět. Například bych nechtěl být ani prezidentem, ani nikým z vlády. O jejichž neúspěchu svědčí mizivá procenta oblíbenosti.

Ale ona žádná protektorátní vláda nikdy oblíbena nebyla.