Zkreslené vidění - Volební právo

Je strašné, kdo všechno může volit. A ještě o hodně strašnější je, kdo všechno opravdu volí. Mám se stydět za volební vítězství svých favoritů nebo za jejich volební prohry?

Co si myslím o volebním systému, volbách, volebním právu a vůbec všech věcech s tím souvisejících, jsem psal už kdysi dávno. V zásadě si za tím stojím aneb nic dobrého. Každý si to může přečíst v archivu mých blogů na idnes.

Když připustím, že hlasy voličů jsou sečtené podle reality a i následné rozdělení mandátů je spravedlivé, je smutné vidět vcházet do volební místnosti některé typy lidí, na kterých pak výsledek z valné míry závisí.

Jsou to v první řadě obřadně vplouvající manželské páry, jež nesou plnou tíhu odpovědnosti za správné složení zastupitelského sboru. Ti volí tak, jak předpokládají, že budou volit lidé, s nimiž se zdraví, jejich spolupracovníci, jejich lékárnice a známí z divadla. V občanském životě jsou to snobi. Což zde znamená, že jde o lehce ovlivnitelné lidi jdoucí s průměrem, kteří mají za správné vše, co je jim tak médii a okolím předkládáno. Milují Evropskou unii stejně jako dříve Sovětský svaz a považují se za součást morální elity. Za temné normalizace šedá zóna, dnes mainstream.

Pak jsou tu idioti. Nemyslím to nijak hanlivě. Idioti z hlediska politiky, někdy i ekonomie. Kteří nechápou, že když se zdraží benzín, zdraží se i rohlíky. A tím pádem i jimi oblíbené cappuccino v kavárně na jednou tolik. Kteří nevědí, že vyrábět takzvanou zelenou energii znamená životní prostředí plenit několikrát rychleji. Kteří jsou schopní falešným humanismem a solidaritou zničit veškerou kulturu Evropy tím, že blouzní o proveditelnosti multikulti. Kteří si v mládí představují svou kariéru jakožto příjemné posezení za počítačem, a ve stáří budou litovat, že studovali na UK společenské vědy. Zkrátka ti, kteří jsou absolutně mimo realitu. Jde většinou o mladé lidi, pokřivené zideologizovaným školstvím.

A nájemní voliči. Přiznám se, že nikoho takového jsem dosud neviděl, a byl bych rád, kdyby se ukázalo a dokázalo, že neexistují vůbec. Prý v Chanově a pravděpodobně i v jiných ghettech se tací vyskytují. Za nepatrný obnos, slyšel jsem, že stokorunu, vhazují do urny jim určeného kandidáta. Zde o inteligenci ani odpovědnosti nemůže být žádná zmínka.

Zbytek tvoří ti, jejichž kandidáti se zpravidla nikdy nikam nedostanou. A nevoliči, kteří usoudili, že veškerá snaha překonat obranu systému proti změnám je marná. Aneb podle anarchistického hesla: „Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali!“.

V Mostě, dne 29.10. LP 2024