Zkreslené vidění – Vědci zjistili

Vědci se prý shodují na lecčems. Třeba, že CO2 produkovaný lidstvem působí klimatickou katastrofu, že dojdou zásoby ropy, že vejce jsou viníkem cholesterolu. Ale znáte to – třeba s prospěšností mléka je to každých pár let jinak.

Ano, žijeme v éře vědeckého poznání. Čemu jsme dříve museli jen věřit, to máme dnes potvrzeno nebo vyvráceno odborníky, výzkumnými týmy, on-line diskuzními panely a specializovanými pracovišti. Což se ovšem netýká Boha a organizace, jež si na něj udělala patent. Zlaté tele v kombinaci s železnou košilí zvyku vládnout zotročeným myslím dělá z církve poslední relikt středověku.

Ale nechci se zde navážet do kléru a spol., není to má věc. Spíše mi jde o ty vědce. Není totiž vědec jako vědec. Jsou všeobecně známí a uznávaní vynálezci, objevitelé a myslitelé, o jejichž přínosu a velikosti není žádných pochyb, jsou součástí dějepisu a vzory pro své dnešní pokračovatele. Někteří dostali Nobelovu cenu, po jiných je třeba pojmenováno náměstí. Vesměs jsou ale dávno mrtví. Kdo by neznal Mikoláše Koperníka, J.A.Komenského, Alberta Einsteina nebo Jaroslava Heyrovského?

Pak jsou vědci všeobecně neznámí, nicméně přinejmenším stejně zapálení touhou po poznání, leč nedocenění a proslavení pouze ve svém bezprostředním okolí. Proto málokdo zná Jakuba Hrona Metánovského, jednoho z předchůdců největšího českého génia Járy Cimrmana. Či o něco známějšího cestovatele Eskymo Welzla, také jednoho z jeho předobrazů. Ale přiznám se, že vynálezce remosky jsem si musel najít na wikipedii.

Chytrých lidí je v současné době dost. Tedy dost na to, aby posunuli poznání zase o něco dál, odhalili tajemství fungování života a vesmíru a lidstvo z toho mělo nějaký prospěch. Potíž je v tom, že informace jsou to nejdražší zboží a o peníze jde až v první řadě. Proto zatím nemáme lék na rakovinu, elektřina není pro běžného občana zdarma a žádný televizní kanál zatím neprovozuje holografické vysílání. Například. Spousta patentů je dobře schovaná v trezorech nadnárodních společností, které nestojí o konkurenci ani snížení svých zisků.

Jsou vědci, kteří během testování psychické ovladatelnosti obyvatelstva nazvaném Covid-19 byli připuštěni k rozhodování o opatřeních, jež si ještě lidé dají líbit a z nichž se mnohá vymykala logice i obyčejné slušnosti, o hygieně nemluvě. Roman Prymula proslul i jako chvilkový ministr zdravotnictví. Jaroslav Flegr šířil paniku věštbami o hromadách mrtvol v ulicích. Ladislav Dušek lhal o účinnosti vakcín.

Jsou vědci, kteří jsou za svůj odlišný postoj v době covidu dodnes v nemilosti. Soňa Peková, Jan Žaloudík nebo Jan Pirk by mohli vyprávět.

Kdysi se vědci shodovali v názoru, že je Země placatá.

V Mostě, 4.7. LP 2024