Zkreslené vidění - Věčná pravda

Je to s ní jako s jistotou. Každý by ji rád měl, ale zapomíná, že je možné se k ní nejvýše jen přiblížit. Pokud má někdo tu svou za jedinou a vnucuje ji ostatním, zaslouží si opovržení nebo politování. V nejhorším i kriminál.

 Pravda je relativní pojem a především závisí na úhlu pohledu. A na stupni poznání. Pravdu nikdo nenajde v žádné učebnici, zákoníku, svaté knize či jinde. Stát, strana ani vyvolený vykupitel ji nemají. Tedy onu jedinečnou, pravou, neovlivnitelnou a trvající.

 Věčnou pravdou rozumím jednoduché vysvětlení a pochopení podstaty a smyslu života.

 Lidé se pachtí za spoustou nesmyslů, o kterých si myslí, že jim zpříjemní budoucnost, a přehlížejí, že tím si kazí přítomnost. Většinu času člověk tráví vyděláváním peněz, za které si kupuje věci, které nepotřebuje a kterým slouží. Kromě těch je závislým otrokem státu - přinejmenším platí daně, společnosti - dodržuje zákony, získaných a zděděných předsudků a společenského vědomí. Myslím, že manévrovací prostor pro vlastní dobrání se poznání není právě velký. Tím ovšem netvrdím, že není šance.

 Pravda rozhodně není to, co je nám předkládáno k víře, k souhlasu, k přitakání a když to nejde jinak, tedy ke smíření se s tím, že je to nevyhnutelné. Pravda, která se mění s dobou, lidmi a institucemi, je pouhým stanoviskem. Nicméně i za to se upalovalo, kamenovalo, stínalo, mučilo a věšelo. Totiž především za to. Inkvizice každého režimu dokáže sama sebe vždy usvědčit ze lži prosazováním vlastního dobra. A vždy to začíná nenápadně. Upozorněním. Pak udáním. Potom vyloučením. Pranýřem. Zákonem. Založením instituce pro dohled. Na což zapomněl koncem roku 2019 dětský psychiatr Jaroslav Matýs, když popisoval vystoupení svaté a pravdou se zalykající aktivistky Grety Thunbergové.

 Pravda rozhodně není to, nad čím slušný člověk kroutí hlavou, dozvídá-li se zprávy z USA o řádění zběsilého davu, který ve jménu rasové rovnosti plení a rabuje, týrá a vraždí. A rozum nechápe, když policista líbá nohy černošskému gangsterovi, který na něj opovržlivě plive. Přijde něco takového i sem? Budou se bourat sochy Husa a Komenského?

 Pravda rozhodně není to, co vidím denně v televizi. Ve většině případů nejde ani o realitu. Propaganda a ovlivňování veřejného mínění jsou za ty věky, co se mocichtivé elity drží u žlabu, tak propracované, že člověk má stále menší šanci vidět věci takové, jaké doopravdy jsou. A ani internet není argumentem proti. Většině lidí jen pomáhá k zlenivění mozku.

 Čulibrk i já, spolu se Sókratem, víme, že nic nevíme. Jinými slovy – jsme si toho velmi dobře vědomi. Na rozdíl od mnohých jiných.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Dodatek devatenáctý – Zmařené časy

Lidstvo je schopno degenerovat velmi rychle.

Slituj se Bůh nad pouští!