Stejné otázky si asi pokládá mnoho lidiček na zemi a odpověď nalézti bývá složité, neexistující empatie, úmyslně podněcovaná nenávist , nebo...?

Co se týče nenávisti, dlouhodobě se ptám co se musí stát, aby se v člověku probudila tak silná emoce...je to zrada přítele, nevěra partnera, neopětovaná láska nebo pouhé řečení pravdy, neúspěch v podnikání, práci, či v politice?

Je to hnusná emoce, ovšem jejím opakem je lhostejnost, to taky není to nej. Tak co s tím. Super je, že si zpíváte , tak to jste v max. pohodě....no asi to proberu s pejsanem, ten se zase bude chechtat, co řeším za pseudoproblémy...

Nenávist coby emoce získaná špatnou zkušeností není nic, co bych zavrhoval. Dosud se mi nestalo nic takového, abych s ní měl osobní zkušenost, ale některé lidi lze pochopit. Kdyby mi třeba někdo zavraždil milovaného člověka, zcela jistě bych neoplýval sympatiemi k němu. Není to hnusná emoce, je to hnusně vyprovokovaná emoce a jako taková má i právo na existenci, ventilaci a na paušální neodsuzování. Naopak - pokrytci jsou ti, kteří se staví do pozice odsuzovatelů a hodnotitelů jakéhokoli projevu, který sami považují za nepřípustný. Což jen zvyšuje napětí a přetlak tam, kde je ho potřeba uvolnit.