Zkreslené vidění - Prokrastinace

Odkládání činností a úkolů na pozdější dobu o nás nedává právě nejlepší zprávu. Vše se před námi hromadí a jednoho dne se ta hromada nezbytností sesune přímo na naši hlavu.

Neměl bych prý užívat cizí slova, když máme česká. Říká manželka Milenka. Má pravdu, a snažím se o to. Prokrastinace není nic jiného, než snaha omluvit vlastní lenost jakobydiagnózou. Podobně jako za závislostí na jídle se skrývá pustá rozežranost nebo za hyperaktivitou nevychovanost spratka.

Zvyknout si, že mi projde odkládání nezáživné činnosti na zítřek či ještě dál, vede k tomu, že ji neudělám vůbec. Takto jsem kdysi dospěl ke čtyřkám z chemie a zeměpisu na základní škole, a ztrátě orientace v matematice a fyzice na střední. Jak člověk zjistí, že se protentokrát svět nezbořil, má za to, že se nic tak strašného nestane ani příště. Ale zítřek doběhne každého. Což dobře znají ti, kteří v jednočlenné domácnosti nemají do čeho uvařit kafe, protože poslední čistý hrnek padl za oběť polévce z pytlíku před týdnem a do jediného nepoužitého talíře se jaksi nehodí rozdělávat lžička Nescafé. Podobně bych kdysi také dopadl, kdybych se včas neoženil.

Člověku se nevyplatí odkládat cokoli. Kdybychom si s Milenkou v devadesátých letech říkali, že si děti pořídíme, až budeme mít vlastní dům, až se uklidní politická situace, až nebude tak vysoká inflace, až budu vydělávat dvakrát tolik, co dneska, a až bude zkrátka ráj na zemi, neměli bychom je doposud. Neplatit dluhy a složenky bych také nedoporučoval. Alespoň čas od času je dobré doma vyluxovat a utřít prach, umýt okna, nádobí a včas naplnit špajz a ledničku. Zanedbávání návštěv zubní ordinace a pravidelných prohlídek u obvodní lékařky se projeví na zdraví, což se může znelíbit zdravotní pojišťovně. Ani přátelé a paní v knihovně nejsou rádi, jestliže vás delší dobu nevidí. I oni by na vás mohli zapomenout.

Odkládat by se neměly změny ve fungování společnosti. Každý promarněný den nás stojí nepředstavitelné peníze. To ani nemluvím o morálních škodách. Dopustili jsme, že máme už přes čtvrt miliónu korun státního dluhu na hlavu. Politici hospodaří s našimi penězi, jako by od kohosi dostali za úkol tuto zemi co nejvíce poničit, zdevastovat, zlikvidovat průmysl, zemědělství a školství. Společnost rozdělují a rozeštvávají. Jsou nekritizovatelní, neomylní a nepotrestatelní. Nezajímá je, co si myslí a chce většina, kterou mocensky ovládají. Svou legitimitu odvozují od výsledků voleb. Proto je nutné přepracování volebního zákona.

Budeme-li dlouho odkládat změny režimu, probudíme se jednoho dne jako otroci.

V Mostě, dne 13.1. LP 2024