Zkreslené vidění – Prase

Nenechte se oklamat, když vám někdo či něco hraje na city. I opuštěné koťátko, které najdete kdesi v příkopě, vám může za pár let vyrůst do velikosti tygra bengálského.

Mláďátka jsou krásná, roztomilá, malá, voňavá, k zulíbání. Koťátka, kuřátka, štěňátka, housátka a další domácí potvůrky. A co teprve lidská miminka! Každé je pro svou maminku nejhezčí, ačkoli mnohý tatínek by si klidně z porodnice odnesl robátko, které právě leželo vedle. S těmi o chlup staršími se rádi fotografují například politici, kteří tak veřejnosti prezentují svůj smysl pro rodinu a vůbec lidumilství.

Když jsme byli malí, já a sestra Alenka, bydlelo s námi několik zvířátek. Protože je dobré dětem zprostředkovat nějakou tu starost o živého tvora. Bohužel, u nás se to nějak nepovedlo. Rybičky i myši nám chcípaly. Po pejskovi Filipovi jsme museli utírat loužičky a při venčení nám utíkal. V autě blinkal. Proto ho jednoho dne naši darovali nějakým lidem na vesnici. A dokud jsem bydlel u rodičů, vždy tam pokřikovaly nějaké andulky. Přestože dnes máme doma dva papoušky pyruráky, Vilíka a Čendu, nemám jasno v tom, jestli soužití člověka a zvířete je pro někoho z nich odměnou nebo trestem. Asi případ od případu. Vycházím s nimi spíše dobře.

Jiná situace nastává, jestliže zvířata zprvu určená po nějaké době ke konzumaci pojmenujeme. Což se stává často pár dnů před Vánoci kaprům. Pepíka přeci táta paličkou nemůže praštit, a už vůbec by ho nikdo nejedl. Je-li kam, jde se tedy k nejbližší vodě prokázat milosrdenství. Hroznější je rozloučit se s Pašíkem před zabíjačkou. A to nejen pro děti.

V lidské společnosti je to podobné. Až na ty konce. Poznání, že z někoho zpočátku docela malého a milého se časem stala velká a nesympatická svině, vede v lepším případě idealisty k dalšímu vkládání důvěry v nového plyšáčka, v horším skeptiky k rezignaci na víru v lidi. Proto klesá volební účast, upadají a rozvolňují se mravy, stoupá kriminalita, prosperuje zbrojní průmysl a zločinecké mafie přesahují hranice států i fantazie.

Soudím, že lidé, kteří jsou dnes známi jakožto dost odporní tvorové, byli kdysi v dětství vesměs milí chlapci a děvčata. Malý Adolfek Hitlerů si kupoval za několik feniků kapesného každý týden lízátko u Žida Kohna, roztomilá Uršula Albrecht (dnes von der Leyen) recitovala pro návštěvy básničky Goetheho a budoucí vrah Džugašvili se modlil v semináři. Svou temnou budoucnost si ani vzdáleně nedovedli představit.

Ale každá svině se dočká svého řezníka. Na mnohé propadlo dějin ještě čeká.

V Mostě, 16.5. LP 2024