Zkreslené vidění - Otázky a chyby

Chybovat je lidské. Je ale ubohé odmítat se z chyb poučit a vůbec si nějaké omyly nepřipouštět. Je to jako odmítat přiznat si, že jsem člověkem.

 Už jsem psal, že jsou jen hloupé odpovědi, ne otázky. Ale připusťme, že  mohou být nevhodné. Nicméně přímý dopad mají konkrétní činy. Tazatel na sebe sice může upozornit trapnou otázkou, ale člověk chybující mnohdy těžko zamaskuje následky svých rozhodnutí.

 Kdysi, a není to zase tak dávno, měli mocní vládcové své šašky, kteří jim připomínali, že přeze vše, co si o sobě myslejí a jak jim okolí podlézá, i oni jsou jen lidé. Často hloupí, směšní, náladoví, politováníhodní atd. Pravda, někdy to šašek přehnal a neodhadl míru tolerance svého pána. Pak svou chybu mohl zaplatit i životem. Byl-li vladař moudrý, nechal si občas poradit, šaška jen pro formu nakopl a lid ho pak měl alespoň za přijatelného a nereptal. Neboť měl dojem, že mu pán rozumí.

 Ale časy se změnily. Místo monarchie máme demokracii, dokonce několik posledních let liberální, jak zdůrazňují ochránci obecného blaha, místo krále malé králíčky, z nichž se ale každý cítí být dostatečně moudrý a povolaný k rozhodování o poddaném lidu. Šašek coby funkce z centra moci zmizel. Každý si vystačí být šaškem sám sobě a mnozí i navenek během své snahy vládnout. Protože o důležitých věcech rozhoduje více hlav, je větší chaos, více nedorozumění, každý hraje jiné divadlo, těžko se v tom vyznají i oni sami mezi sebou a je jen logické a nevyhnutelné, že vzniká více chyb, omylů, nesmyslů a kopanců.

 Kdyby jen to. Ti vyvolení nevědí, mnohdy ani netuší, co se děje v podhradí a ani kdesi za lesy a kopci na venkově. Kolik stojí litr mléka, oběd v restauraci nebo kojenecká výživa, jen v jakési anketě před několika lety odhadovali. A dost špatně. Těžko by právě oni vyšli s životním minimem. Už několik desetiletí řeší socializaci Cikánů, nyní Romů. Výsledkem je pouze udržování zaostalosti uplácením. Schopnost obrany státu je tak mizivá, že nebýt v NATO, už bychom asi neexistovali. Vyvolení ignorují potřebu naší hospodářské soběstačnosti a svéprávnost s klidným svědomím předávají do Bruselu. O loupežnících ani nemá cenu mluvit. Nicméně se proslýchá, že Boží mlýny melou.

 Čulibrk tvrdí, že chybami se člověk učí. Musí je ovšem poznat.