Zkreslené vidění – Někteří lidé

Kvalita vzdělávání v ČR se v některých krajích pohybuje na úrovni Malajsie. A klesá stále níž. Psalo aktuálně.cz 10.9.2019. Nezávidím nikomu, koho ten systém právě požírá. Na kterékoli straně katedry.

Obecná představa je, že lidé, kteří vystudovali nějakou vysokou školu, jsou chytřejší, vzdělanější a povolanější vykonávat odpovědné byrokratické, technické a rozhodovací funkce a zaměstnání, než člověk přirozeně inteligentní. A zpravidla to tak je. Ale někteří z nich nedostatek inteligence nahradili pílí. A jiným ani dva diplomy nepomůžou zalátat nedostatek morálky.

Když jsem chodil na základní školu, tedy v sedmdesátých letech, byl pro mne učitel nebo učitelka někdo takový jako později na vojně velitel a posléze v práci vedoucí. Autorita, kterou je radno poslouchat. A alespoň trochu se učit. Protože když jsem nosil někdy horší známky, atmosféra doma houstla, musel jsem vysvětlovat, proč si na mě učitel zasedl, že jsem zrovna chyběl, když jsme cosi probírali a tak podobně. Jasněže od výprasku, zákazu televize nebo jiného trestu mně nic nepomohlo. Ve škole byly tělesné tresty už tehdy zakázány, tedy prý od doby vlády Marie Terezie. Což ale nebránilo tomu, abych během zeměpisu nebyl vykrákán za vlásky za uchem pro nepozornost, aby mi na zadku nepřistálo řiditelovo pravítko coby odměna za bujarost na chodbě o přestávce či křída na čele za hlasitý hovor při matice. Ani mne nenapadlo stěžovat si doma. Protože bych dostal ještě jednou tolik. Moji rodiče si totiž vzdělání, na rozdíl ode mne, vážili, a učitele respektovali. Rozum jsem dostal až později.

Ve škole pracuje má známá Marcelka. Coby výchovná pomocná síla. Co od ní slýchám za historky, nelze snad sem ani napsat. Kdybych nevěděl, že mluví o dětech, myslel bych si, že chodí do blázince. Vlastně se divím, že je ještě zdravá a vůbec živá. Děti dobře vědí, že jsou nedotknutelné a hřeší na to. Rodiče mají učitele pravděpodobně za sluhy a hlídače svých potomků, o nějaké vzdělání jim patrně moc nejde. Kázeň se tedy blíží stále víc poměrům na amerických školách, tak jak to popisuje román Džungle před tabulí.

Ani nemá cenu rozebírat ideologizaci školství. Služebníci pekla vědí, že podchytí-li dušičku dosud nepopsanou, je jejich. Vzory znají z historie. Sokol, Orel, Hitlerjugend, Kuratorium, Pionýr, Svaz mládeže, Svazarm, Skaut – všechno víceméně přípravky na režim. Vyberte si podle svého vkusu. Dnes už různé zvrhlosti propagují neziskovky přímo v rámci výuky.

A co vychází z vysokých škol, vidíme často v politickém smetišti. Ale nutno říci, že se najdou i slušní absolventi.

V Mostě, 5.11. LP 2024