Zkreslené vidění – Lepší zítřek

Jak si dneska usteleme, tak si zítra lehneme. Neboli od budoucnosti nemůžeme čekat žádné velké zázraky. Lepší zítřky jsou nejčastěji zneužívaným zbožím každého schopného demagoga.

Lepší zítřky se slibují a blázni se radují. Což se tedy týká všech těch prodavačů nadějí a opěvovatelů vzdušných zámků. Reklamními kreativci počínaje, přes členy církve Svědků Jehovových a potulné prodejce životního pojištění, a konče tanečky politiků podle vkusu voličů v časech bojů o místa u koryt.

Člověk už má takový nepochopitelný sklon věřit v dobro druhých lidí, ve změnu k lepšímu, v budoucnost. Asi by bez takové víry stěží mohl v tomto světě existovat. Jsem také podobný optimista, a proto dokud mohu, spořím si na horší časy, chodím do lékárny pro ibalgin proti bolení hlavy a volím v každých volbách. Po ulici chodím neozbrojen a s úsměvem na tváři. Jen když se vracím domů v hodině mezi psem a vlkem, jedu raději taxíkem. Proto mne dosud nikdo cestou nepřepadl. A vím jistě, že se to občas stává, právě když policie řeší naléhavější případy jinde.

V lepší zítřek jsem věřil vždy. Už ve školce jsem se těšil do školy, kde nebudu muset spát po obědě, každý den se naučím něco nového a budou mne za to chválit. Pak to bylo trochu jiné. Proto jsem se nemohl dočkat, až z ní vypadnu, budu se ulejvat podle vlastního uvážení na učňáku a snad se i pak vyučím. No, jentaktak jsem udělal i maturitu a začal vydělávat do té doby nepředstavitelné prachy. Moc dlouho jsem se ale neradoval, a už mě brali za vojáka. Bez víry v civil a magické číslo ke konci by se zelená pakárna dala těžko přežít… Ale dost už o mně. Snad ještě bych se mohl svěřit, že se nyní těším na důchod. Ono je vždy na co.

Skeptici tvrdí, že lepší zítřky byly již včera. Ale já přesto věřím, že jednou usednou do poslaneckých lavic ti, kdo to myslí s námi dobře, nebo alespoň ti, kteří budou mít jakési povědomí, o čem rozhodují. Zloději, vrazi a vlastizrádci dostanou spravedlivou odměnu. Lháři se za své lži budou stydět a začnou se lidem omlouvat. Televize a rozhlas se stanou objektivními nositeli informací. Lidem se rozjasní úsměvy. Blbá nálada zmizí spolu se svými původci do propadliště dějin. Vše znovu začne dávat smysl a každý víkend bude hezky. A sousedův pes přestane štěkat.

A nestálo by za to zrušit ty strašné pracovní pondělky?

V Mostě, 15.6. LP 2024