Zkreslené vidění - Japonští turisté

Nevím, co si o nás myslejí cizinci. Ovšem usuzuji, že nás nevidí tak kladně, jak si sami myslíme, že bychom si zasloužili. A to ještě můžeme být rádi, že vše vidí jen v cuku letu. Jako my u nich, když v létě letíme za mořem.

Ano, přiznávám, trošku jsem to přehnal. Do Ostravy z Karlových Varů se vlakem lze dostat i za sedm hodin. Když není na trati nějaká nehoda, výluka nebo třeba jiný problém.

Co si asi myslí cizinec o Česku, tedy Češích, Moravácích a Slezanech, si mohu jen domýšlet. V současné době žádného neznám. Ale vždy tomu tak nebylo.

Kdysi jsem si psal z donucení s Ruskou, kterou jsem nikdy neviděl a na níž jsem rychle zapomněl už asi v osmé třídě. Snad mne chtěla či musela přesvědčovat o krásách Sovětského Svazu, protože jsem vždy dostal několik barevných pohlednic. Víc o ní dnes už nevím. A esperantem jsem si psal s Číňanem. Ovšem to jsem rychle ukončil poté, co mi došlo, že mne považuje za holku. Trvalo to přes rok. Jak je vidět, ani mezinárodní jazyk není zárukou, že se dva lidé dokáží domluvit.

Myslím, že cizinci k nám jezdí především obdivovat pozůstatky, které po sobě zanechali naši předkové. Tedy zámky, hrady, historická náměstí, kostely a další stavby. Všude, kde to stojí za to, potkáte Korejce, Číňany, Němce, Rusy i Američany a Japonce. V Praze především na Karlově mostě, v Českém Krumlově, na zámku Hluboká, hradě Karlštejnu… Mluvím o turistech, lidech, kteří jsou tu proto, aby po několika pěkně prožitých dnech odjeli domů, odnesli si hezké vzpomínky a nechali u nás co největší útratu.

Kromě turistů se můžeme potkat s Vietnamci, které dnes máme téměř za své krajany, protože už jsou tu dlouho a nedělají problémy. Potom s Cikány, kterým se má říkat Romové. Každý ovšem ví, o koho jde. A s Ukrajinci, kteří doplácejí na mocenské choutky USA a Ruska. A my doplácíme na ně, což je však jiná písnička. S islámskými bojovníky se tady zatím běžně nepotkáváme, což je štěstí a zásluhou naší nižší životní úrovně ve srovnání se zeměmi na západ od nás. Kdo by se cpal suchým rohlíkem, když může jít na hostinu? Ale všeho do času.

Japonští turisté by se jistě divili, kdyby se dozvěděli, co vše v této republice projde lidem, kteří rozhodují o jiných lidech. Snad by mnozí z nich v podobných případech a podobném postavení, jako třeba český prezident Petr Pavel, který souhlasil se zrušením práva veta v EU, spáchali harakiri.

A vlakem Českem? Proč?

V Mostě, dne 3.9. LP 2024