Zkreslené vidění - Inteligence zvířat

Mnohá zvířata jsou inteligentnější než někteří lidé. Ale inteligence není vše. Mnohá zvířata jsou i rozumnější. A mnohým lidem ani inteligence nepomůže od vlastní blbosti.

 O tom, že jsou zvířata inteligentní, mají rozum, cit i smysl pro humor, žádný chovatel pejska, kočičky, králíčka, myšky, papouška či želvy nepochybuje. To u některých lidí bych si tímtéž jistý nebyl.

 Mám za to, že je to neoddiskutovatelně potvrzeno i tím, že si schopností  zvířat už dávno všimly armády a jako vše, co je možné, zneužily i je ke svým nízkým cílům. Dlouho si vojsko nešlo představit bez koní. V posledních dvou stoletích se bez psů neobešla především policie. Ostatně už ve 3. století př.n.l. přešel Alpy kartaginský vojevůdce Hannibal se svými válečnými slony. A také v době 2. světové války experimentovala americká armáda s delfíny coby nosiči min. Ti prý však měli víc rozumu, než generálové, kteří je úkolovali, takže později miny jen vyhledávali. Mám za to, že je celkem možné, že i holubi špiclovali kamerami U.S.Army za studené války Sovětský Svaz a mechanické mouchy nejsou jen hračkami ze špionážních filmů.

 Zvířata se od lidí odlišují mimo jiné i tím, že si své vůdce nenechají nikdy přerůst přes hlavu. Stádo, smečku, hejno či tlupu vede vždy ten nejsilnější, nejzkušenější a nejchytřejší jedinec. A jedná v zájmu všech. Jinak ani nemůže, protože konkurence čeká na každou jeho chybu a za špatné rozhodnutí, a tím pádem ohrožení společenství, se platí ztrátou privilegovaného postavení. Je příjemné dělat si nárok na nejlepší kousky potravy, pářit se s nejatraktivnější samičkou a přijímat projevy podřízenosti. Ovšem není to zadarmo. Vůdce hlídá bezpečí všech, jejich pohodu a dohlíží na dostatek jídla. Jakmile je k dispozici někdo lepší a schopnější, jde starý otrapa od válu.

 Lidé to však mají zcela jinak. Jejich vůdci jim dost často přerůstají přes hlavu. Sdělovací a ovlivňovací média jim podsunou falešné přesvědčení o tom, že postava, kterou volí, je tím pravým politikem, který je bude nejlépe zastupovat a jednat v jejich zájmu. Téměř vždy po čase se tato iluze ukáže jakožto lichá, ale je již pozdě. Kdo si čichne ke květině moci, zavrhuje předvolební sliby, zapomíná na dobré vychování, spolčí se s čertem i ďáblem, mafií i podsvětím a pro setrvání na výsluní prodá i vlastní babičku. A má na povel lidi se samopaly a obušky a zákony a šatlavu.

 A voliči volí, blbost je stále nakažlivější a zrůdy prosperují.