Zkreslené vidění - Iluze svobody

Cítíte se svobodně a nezávisle? Tak si na to vzpomeňte, až budete platit kartou, vstávat ráno do práce, viset na tyči v MHD nebo komunikovat s berňákem. Ale neberu vám to. Jde hlavně o ten pocit.

Byly kdysi doby, kdy jsem si myslel, že mne od volnosti, svobody a otevřených možností dělí jen několik týdnů nebo dnů, ba okamžiků. To vždy tehdy, když končil školní rok a vysvědčení dopadlo jakž takž přijatelně. Když jsem se vracel od zkušební komise a měl maturitu za sebou. Když jsem stříhal na vojně metr. Nebo když mne před časem propustili ze zaměstnání a pod nátlakem ideologie Green Dealu zavřeli důl. To vše byla jen iluze.

Otrok i otrokář jsou na tom v podstatě dost podobně. Otrok je vázán povinností sloužit a jeho pán povinností dohlížet na něj. Ani jeden tedy není svobodný.

Žijeme v relativním hmotném přepychu. Většina z nás, co nemáme vážnější konflikty s vládci tohoto světa ani jejich zákony. A podsvětím. A jsme zdraví. Už se nikdo nemusí bát poslouchat zahraniční rozhlas, jako za válečného protektorátu. Neseberou nám pole ani krávu, jako komunisti v padesátých letech. Nevyhazují nás za názor z práce, jako normalizační soudruzi. Nestřílí se, nezatýká, domovník vás neudá. Kdekdo má chatu, zahrádku, létá k moři. Zkrátka pohoda. Až na výjimky, kterých nenápadně přibývá. O kterých se píše, jen když už je nejde ututlat. Nebo pokud je potřeba někoho skandalizovat. Víte například, že každý den provedou sebevraždu více než tři lidé? A počty psychických onemocnění stoupají.

Demokratura místo demokracie je to, co nám současný systém podsouvá k obdivu a uctívání. „V demokratuře jsou zachovány obecné svobodné volby, svoboda slova je sice také formálně zachována, ale politika a média jsou ovládána systémem, který má zařídit, aby pouze určité názory byly veřejně diskutovány. Důsledkem je, že občané žijí ve společnosti ovlivněné neobjektivními obrazy skutečnosti. Útlak nevhodných názorů je dobře skrytý, volná debata zaškrcená. Nicméně nutno dodat, že společným rysem všech demokratur je skutečnost, že většina lidí se v takovém státě nedomnívá, že by žila v demokratuře.“. To jsem si dovolil citovat Vilhelma Moberga. A je to tak, jako by to řekl dneska.

Podobně jako za normalizace jsme se netrápili tím, že dál než do Chebu vlakem nedojedeme, a okresní tajemník strany bude mít vždy lepší auto i protekci v nemocnici, dnes svěsíme krovky a jdeme koupit mléko v akci a proklínáme vynálezce přidělaných plastových víček. Že je to nesrovnatelné? V tom případě vám nedocházejí souvislosti.

Otroctví je iluze svobody.

V Mostě, dne 16.1. LP 2025