Zkreslené vidění - Hrdost na blbost

Naši vládnoucí politici jsou se sebou nadmíru spokojení. Jak by ne, když ve prospěch Ukrajiny a v předklonu před svými loutkovodiči z Bruselu okrádají občany České republiky o vše, co lze ještě komu sebrat. Zadání plní vzorně.

 Je-li někdo blbý, není to ještě důvod se mu posmívat. Míra inteligence je dar přírody, shůry, od Boha či odjinud. Jak kdo v co věří.

 Jsou blbci sebekritičtí, vědomí si svého nedostatku. Jsem mírný optimista, takže odhaduji, že to bude každý dvacátý. Jsou dobře vychovaní, skromní a spíše neprůbojní. V novinách se o nich téměř nedočtete. Ledaže se takovému podaří vylovit topící se dítě z rybníka nebo být stotisícím návštěvníkem Země živitelky.

 Pak jsou ale blbci, kteří svůj jednoduchý svět mají za jediný přijatelný a vlastní nedostatek každý z nich nanejvýš tuší. Okolí vždy různým způsobem trpí jejich snad nevědomou snahou dostat ostatní na svou úroveň. Bývají hluční, vulgární, nevychovaní, nepořádní, nespolehliví, vlezlí i málo ohleduplní. Neříkám, že vždy, ale často.

 Tragédií je, jestliže se blbcům z oné druhé sorty nějakým nedopatřením podaří obsadit jakési místo tam, kde se rozhoduje. O zákonech, o ekonomice, o udělování pravomocí, rozdělování financí a vůbec o osudech lidí a jejich budoucnosti. Stane se to například neblahým faktem, že kdesi na ministerstvu pracuje coby potentátův podržtaška blbcův tatínek. Či ambiciózní blbku chce vidět ve vládě kdosi velmi důležitý z Bruselu. Za minulého režimu by to bylo z Kremlu. Soudruzi s rudou hvězdou v hlavě se od soudruhů s hvězdami na modrém praporu tolik neliší.

 Pokud takové důležité místo blbec obsadí v továrně, výrobním či státním podniku, a zvláště vyskytne-li se jich více poblíž sebe, nastává úpadek, ztráta, krach. Či časté výměny na postech ředitelů na poslední chvíli. Příkladem budiž zmrzačená Česká pošta nebo líheň neuvěřitelna České dráhy.

 Je ovšem strašlivé, sestaví-li se z takových nadšených diletantů vláda, která v lepším případě připomíná loutkové divadlo, v horším partu uprchlíků z psychiatrické léčebny. Nezachrání to ani inteligentní premiér Fiala, který ovšem odmítá řešit cokoli ve prospěch občanů, ba i vlastních voličů. Je mi podezřelé, že této vládě stále ještě důvěřuje kolem 30% respondentů. Ovšem Gaussově křivce inteligence to zhruba odpovídá. Těm 30% zpovídaných jistě nevadí deficit státního rozpočtu za rok 2022 ve výši 360 miliard korun, trapné zesměšňování Putina ministrem Rakušanem (nehledě na kauzu Dozimetr), válečné štvaní ministryně Černochové, růst platů politiků a současně brzdění výše důchodů, osočování protivládních demonstrantů…

 Rudí komunisté si plánovali svůj režim na věčné časy. Dnešní mutanti mají stejný problém.