Zkreslené vidění - Hlupáci a moudří

Sebejistí hlupáci jsou tím hlasitější, čím déle je pokládáme za nehodné pozornosti. Tedy – tak to bývalo. Nyní jsou už všude a strašně se množí. Ale i morové rány měly svůj konec.

Ano. Sebejistota pramení ze sebedůvěry a ta z víry ve vlastní schopnosti. A není na tom nic špatného ani zvláštního. Je to dobré a pro společnost přínosné. Platí nicméně pravý opak, pokud sebejistotou oplývá hlupák, neřku-li organizovaná tlupa hlupáků. Kterou ovšem musí vést a usměrňovat inteligent.

Oproti tomu moudří lidé si nejsou jistí, zda své vědomosti a z nich vyplývající závěry mají a mohou šířit bez uzardění veřejně a za všech okolností.

Proto zatím naše přítomnost vypadá tak, jak vypadá. Proto politici brzdí pokrok a prosperitu administrativou, zákony a jinými překážkami, proto dosud stále nemáme čtyřdenní pracovní týden, proto se do veřejného prostoru dostali zrudlí liberálové, od kterých jsme si užili dost do roku 1989, a proto ráj, který nám slibují před každými volbami ti samí zvoleníchtiví zločinci, je pořád kdesi na obzoru. Ale, jak každý ví, dojít na obzor je podobné, jako hledat na konci duhy hrnec zlata. To spíš bych věřil, že nablízku je peklo.

Sebejistých hlupáků je plný internet. Ti placení se starají o obsah stránek, jež jsou součástí mainstreamové propagandy, ti dobrovolně dávající na odiv své myšlenkové a emotivní pochody se vrhají do diskuzí v hloučcích. Někteří si udělali živnost z vlastního života. Kultem blbství vychovávají podobně postižené obdivem k okamžiku ke stádnosti. Influenceři.

Sebejistých hlupáků jsou plné noviny. A televize. A rádia. Snaží se za nás myslet, přesvědčují nás, že bez nich bychom si nevěděli rady, hnětou nám realitu z polopravd, lží, výmysly a názory zveličují, nehodící se události zamlčují, i když se dějí téměř v sousední ulici. A říkají si média veřejné služby. A chlubí se svou nezávislostí a vyvážeností.

Sebejistých hlupáků je plný veřejný prostor. Kdysi jsem kroutil nevěřícně hlavou, když jsem četl nebo slyšel názory, rady a výhrůžky některých herců, zpěváků a jiných známých osobností například před některými volbami. Tak třeba Bára Basiková hodlala roku 2013 opustit republiku kvůli zvolení Miloše Zemana prezidentem, Zdeněk Svěrák kritizoval Andreje Babiše či Jan Hrušínský horoval na facebooku za přijetí eura. Dneska jsem si už zvykl.

Vlastně o těch moudrých jsem dosud mnoho neřekl. Oni totiž nejsou tolik slyšet ani vidět. Nespustí křik a kvikot, když jim někdo šlápne na kuří oko. Nepletou se nikomu do života. Neotravují nás.

Proto nám vládnou jen sebevědomí psychopaté.

V Mostě, dne 21.7. LP 2024