Zkreslené vidění – Dogma

Kdo nemyslí, přebírá názory jiných. Kdo přebírá názory jiných, je lehce ovladatelnou loutkou jejich tvůrců. Odmítáním poslušnosti a ochoty podřídit se dogmatům potvrzujeme, že si zasluhujeme nazývat se homo sapiens.

Dogma. Pojem nám všem známý hlavně z dějin církve. Tam jde o zjevené teze, pravdu, o níž se nepolemizuje. Podobně je to i všude jinde, kde je zakázáno pochybovat nebo snad kritizovat ideje či nařízení panovníka, vládce, velitele a vůbec autority společenství. Ať už jde o stát, náboženskou sektu či nelidského šéfa.

Za dogma by šlo přeneseně považovat téměř všechny fyzikální a matematické vzorce. Těžko někdo v tomto vesmíru bude zpochybňovat a² + b² = c², tedy Pythagorovu větu, nebo I = U / R, což je vyjádření Ohmova zákona.

Dogmatem bychom mohli nazvat trefné rčení: „Maminka (herci přidávají - a režisér) má vždycky pravdu.“ Totéž by o svých protějšcích mohli říkat manželé, kteří spolu vydrželi déle než dvacet let. Ono totiž každé dogma se dá nějak šikovně obejít.

Dogmaty jsou ve smyslu nezpochybnitelnosti i veškeré zákony a předpisy. Čím více jich je zapotřebí, tím spíše platí především pro ty, kteří se proti nim neumějí bránit. Kdo si může dovolit zaplatit dobrého advokáta, pro toho je právo gumové.

Stejně jako ve středověku církev a ještě dříve vládci mocných říší, o kterých se toho více domýšlíme, než víme, své ideologie vtělili do dogmat politici a státy. Dnes se takovým strnulým frázím a poučkám, o nichž není radno příliš diskutovat, říká propagandistickou řečí narativy. Což jsou postoje a hesla vytvořená ideology pro ovládané masy. Stručná, výstižná a jednoduchá.

Například jedno z nich tvrdí, že vědecký konsensus potvrzuje, že klimaalarmisté mají pravdu v tom, že se podnebí Země nebezpečně otepluje vlivem lidstva, a že to proto EU zachrání emisními povolenkami. Připomínám, že sám termín vědecký konsensus je nesmysl, protože třeba ještě začátkem minulého století se mnozí vědci domnívali, že na Měsíci mohou žít Měsíčňané. Jinými pochybnými nesmysly je eventuální tragédie, která by nás prý čekala, kdybychom náhodou opustili Evropskou Unii. Na to říkám, že neopustit současnou EU bude právě to, čeho budeme za několik let litovat. A o tom, jak urputně, vytrvale a neustále nám ideologové tvrdí, že není nic hezčího, lepšího a fungujícího než demokracie, kterou nám zde pěstují, jsem již psal mnohokrát. Je to trapnější, než Jakešovy projevy.

Pro naše drahé pseudoelity je ideálním občanem ten, kdo myslí jen v rámci jemu dovolených kompetencí. A k tomu vychovává i své děti.

Porušujete zákazy myšlení?

V Mostě, 16.12. LP 2024