Zkreslené vidění - Až dojdou lži

Výrobci lží jsou neúnavní, vynalézaví a pracovití. Nemohou přestat lhát, protože tím by se usvědčili z nedůvěryhodnosti. V nejhorším vždy za sebe naleznou náhradu. Svůj idol vydávají za pravdu a ani se přitom nerdí.

Až dojdou staré lži, profesionální lháři vyrobí nové. Pravda zůstane, až když zmizí lháři. Snad.

Po vítězství spojenců nad nacistickým Německem se pod jejich dohledem provedla denacifikace, neboli vyloučení vší zločinné ideologie a jejich nositelů z nově zavedené demokracie. A tresty pro nejhorší zrůdy vyšly v Norimberku. Padla lež o rasové nadřazenosti.

Po zhroucení říší soudruhů se několik ulic přejmenovalo, prodal majetek státu, rudí se rozutekli do všech stran a úlohu Moskvy převzal Brusel. Dekomunizace proběhla formálně, tresty za zločiny byly výsměchem obětím i slušnosti. Padla lež o třídním boji i vedoucí úloze.

Ještě před nedávnem jsme měli vládu, která lhala na každém programu ČT. Předsedu vlády, který se snažil vytvářet dojem, že si je jistý svými rozhodnutími a že chce pro každého jen dobro. Partu ministrů a ministryň, neboli ulhanou politicko-ekonomickou mafii, která zemi drancovala a pouštěla jí žilou, čeho se dotkla, vypařilo se, zvadlo nebo odumřelo. Parlament, kde slepenec pěti stran sloužících EU rozhodoval o všem bez jakékoli debaty s kýmkoli.

Dnes si opět vládneme sami, aneb jak zpívala na balkoně Melantrichu v listopadu roku 1989 Marta Kubišová, vláda věcí našich se k nám navrátila. Už jsme se poučili. Staré panstvo nestačilo všechno utéci, ale někteří snad ještě dnes věří, že je z toho jejich právníci dokáží vysekat. Ale i zdánlivě nedotknutelného Al Capona dostali za katr nakonec daňoví úředníci. Samozřejmě, nahrála nám jako vždy svoboda u sousedů. Když už se to obrátilo i za Chebem a EU zašla na nezájem a dluhy.

Ale dát vše znovu do trochu fungujícího normálu bude práce. Copak ekonomiku – už jsme si zvykli. Ale udělat v hlavičkách jasno dětem. Po tolika letech jedovaté indoktrinace ideologií zvráceného dobra. Oni i dospělí se budou znovu učit vážit si rodiny, vlasti, slušnému chování, věřit čestnému slovu. Už nemusíme lhát, nikdo to po nás nechce, ale ještě jsme se nenaučili říkat pravdu. Jen nezaměstnanost stoupla, ale pouze dočasně. Kdo by platil tolik zbytečných absolventů humanitních oborů, kteří ještě donedávna parazitovali v politických neziskovkách?

A znovu divadýlko od minulosti se distancujících. Omlouvají se herci, televizáci, úředníci na magistrátu, podnikatelé, policisté… jako po každém převratu. Přitom právě na nich předešlý režim stál. Američany už nesnáší celá Evropa. Ani o rusáky nikdo nestojí.

Ještěže jsou už 20. léta!