Marián se tím živil léta. Už jeho otec podplatil za bolševika pár lidí, aby se k řemeslu dostal. A když Marián dokončil učňák, volba byla jasná. Jenomže zlaté časy skončily. Do jejich revíru se dostala škodná. Navíc bez koncese.
Každý měl za to, že to může dělat. Každý věděl, že to zvládne lépe než jiný, ale dostat se k fochu dalo práci. Něco peněz, něco znalostí, něco známých a trochu štěstí. Pokud jste se ale mezi nejvyšší kastu dostali, mohli jste se dát do psaní. Nikdo jiný než hrstka lidí nesměla psát recenze na hotely a penziony.
Po splnění zkoušek, získání průkazky a vyřízení koncese jste mohli objíždět hotely a hodnotit. Kšeft byl jistý. Kdo si chtěl vaše hodnocení přečíst, musel zaplatit. Stát sice stanovil maximální cenu, ale občas, když potřeboval recenzi cizinec neznalý místních poměrů, sáhl do kapsy hlouběji. Co mohl dělat? Informace o službách hotelu mohl dostat jen několika lidí ve městě a ti drželi spolu.
Pak se ale stalo něco nevídaného. Lidi si začali doporučovat hotely mezi sebou. Sdružení recenzentů tuto skutečnost přecházelo se skřípěním zubů. Ale jen do chvíle, než se objevil internet. Najednou byla doporučení návštěvníků veřejná! K jednomu hotelu se vyjádřilo hned několik hostů a další stovky, než aby si kupovali drahé recenze a doporučení od Mariána, četli na internetu skutečné zážitky předešlých hostů. A co hůř, recenze byly objektivní!
To Mariána štvalo ze všeho nejvíc. Nemalá část z jeho příjmů totiž spočívala v úplatcích od hoteliérů. S tím byl teď konec. Marián a jeho kolegové, kteří prošli zkouškami a získali koncesi, budou protestovat! Magistrát, vláda i prezident přece nemůžou přehlížet tu drzost internetu! Podle platných zákonů je na hodnocení hotelů třeba koncese a zkoušky!
“Jak si mohou lidi dovolit hodnotit hotely jen na základě vlastní zkušenosti?” vykřikoval jeden.
“To by za chvíli mohl vozit lidí každý, kdo má auto a řidičák!” přidal se druhý.
“Nebo u sebe ubytovat hosty, když mám v bytě volný pokoj!” ozval se třetí.
Ještě chvíli křičeli, ale když o jejich služby dlouho neprojevil nikdo zájem, museli si najít jinou práci.
A protože všichni měli řidičák i auto, začali vozit lidi.
