Jak jsem si pořídila zápisník

Zápisník - novinář, Rory Gilmorová. To mě napadá, když řeknu slovo zápisník. Jednou jsem viděla v novinách "věci na psaní". Byl tam zápisník Moleskine. Do takového psal Hemingway. Není to můj oblíbený autor, nepřečetla jsem od něj zatím nic. Doufám, že to brzy napravím. Ten zápisník mě zaujal a chtěla jsem ho. Je drahý, ale i přesto jsem ho chtěla. Pak mi kamarád řekl něco ve smyslu, že je to jedno, že důležitý  je obsah. Je to pravda a všechny mé deníčky a sešity většinou zůstaly úplně prázdné. Tak začal dlouhý příběh Hledání vhodného zápisníku pro mě.

Nejsem ani novinář, ani Rory, jsem Eva.

Kamarádka měla zápisník, ptala jsem se jí, za jak dlouho ho popíše. ,,Toto? Tak za týden...?" (poznámka: myslím, že byl školní rok). Ani nevím jak, najednou jsme chodily po obchodech a hledaly zápisník. Viděly jsme jich opravdu hodně, ale žádný nebyl ten správný. Po dlouhém hledání jsem ho měla. Hezký obal, správná velikost (do kapsy), dobrá cena (asi třicet korun). Perfektní.

Naučila jsem se ho nosit s sebou. Sice byl dlouho prázdný, ale nezapomněla jsem na něj. Nakonec jsem do něj začala psát. Nejdřív citáty, potom poznámky do práce a teď tohle.

Zápisník pro mě představuje skladiště pocitů, zážitků, pracovních poznámek. Je to taková paměť. Až ho popíšu celý, tak si ho schovám. Za několik (desítek) let ho vytáhnu a vzpomenu si, jaké to bylo, kdy mi bylo 23. I tohle je důvod, proč jsem zápisník chtěla. Je to velmi osobní věc a nechtěla bych, aby ho někdo četl bez mého výslovného dovolení, i když nepíšu nic tajného.

Dlouho jsem se ve psaní držela zpátky. I do Zápisníku jsem psala jen drobnosti. Co kdyby to proboha někdo četl?! Teď jsem ochotná to risknout.

Řekla bych, že jsem to nebrala vážně. Jak se říká: Papír snese všechno. Tak jsem dovolila Zápisníku nahlédnout do mého vnitřního světa. Svěřuji mu svoje myšlenky a on je nikdy nezapomene. Mám jich tolik, že jich asi tak 90% zapomenu a 10% jsou blbosti.

Zápisník má své kouzlo, je tak osobní a originální. Ve wordu neuvidíte svůj rukopis před dvaceti lety, svoje chyby, svoje začátky znovu, svoje škrtance. Kromě toho, psaní je moje srdeční záležitost. Mám ho ráda všech podobách.