Eva Jevická
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2093x
Seznam rubrik
Oblíbené články
Oblíbené blogy
Co právě poslouchám
Oblíbené knihy
Eva Jevická
Nudím se
Po delší době jsem měla víc času pro sebe a na sebe a nějak mě napadlo, že se nudím. Koukala jsem na internet, na facebook (ano, už ho zase mám), na instagram, na různé blogy. Napadla mě pár věcí, první: Už mi není devatenáct. Druhá: Tohle jsem dělala, když mi bylo devatenáct. Třetí: Vždyť je to furt dokola. Čtvrtá: To všichni objevili instagram až teď. Pátá: To je nuda, přece nebudu fotit to, co fotí všichni.
Eva Jevická
Uspokojení z úklidu
Předem bych chtěla napsat, že nejsem žádný úklidový maniak a není moje záliba uklízet. Ale....
Eva Jevická
Jak divné věci můžou být
Nerada se s lidmi rozcházím ve zlém, ať už to je rodina, kamarádi nebo nějaký kluk/pán/jiný výraz, který vás napadne. A přece se tak děje. Ani nevíte jak, už s někým nemluvíte nebo mluvit nemůžete i kdyby jste chtěli, protože ten člověk vás odepsal. Možná na nějaký čas, možná napořád.
Eva Jevická
Osamělost
Někdy večer jen tak ležím ve vaně a přemýšlím o tom, jak je život zvláštní. Je to už rok, co bydlím sama. Neodstěhovala jsem se já, ale odstěhovala se sestra a rodiče. Zvláštní. Doma jsem zůstala já a pes. Právě v koupelně se cítím nejmíň osaměle, nevím proč. Asi proto, že tekoucí voda dělá hluk a není slyšet ticho za dveřmi. Žili jsme tu čtyři, se psem nás bylo pět.
Eva Jevická
Náhodná setkání
Tak si jedu ve čtvrtek večer šalinou (tramvají chcete-li) a koukám se po lidech. Zírání na lidi je moje oblíbená činnost. Nemohla jsem si nevšimnout člověka v červeném tričku (košili?) s kloboukem na hlavě. Materiál ke zkoumání.
Eva Jevická
Jak jsem se rozhodla začít cvičit
Tak jsem se po několika měsících rozhodla, že začnu cvičit. Předtím to taky nebylo nic moc, ale občas byla aspoň snaha o nějakou aktivitu. Marné pokusy o lezení na stěně nepočítám.
Eva Jevická
O tom, co se mi líbí
Na stránky těchto lidí chodí i statisíce lidí, přesto jsem o nich neslyšela dokud jsem je sama nenašla nebo mi o nich neřekli kamarádi. V novinách a časopisech jsem o nich buď vůbec nečetla, nebo jen zmínku.
Eva Jevická
Jak jsem zrušila Facebook
Facebook jsem vedla snad od roku 2009. Nalákal mě tam kamarád a v té době tam nebyl skoro nikdo, koho bych znala. Založila jsem ho, nemohla jsem se v tom vyznat, tak jsem to nechala být. Měla jsem tam jednoho přítele, právě kamaráda:). Za nějakou dobu si mě přidala do přátel kamarádka, takže jsem díky emailu Facebook znovuobjevila.
Eva Jevická
Jak jsem si pořídila zápisník
Zápisník - novinář, Rory Gilmorová. To mě napadá, když řeknu slovo zápisník. Jednou jsem viděla v novinách "věci na psaní". Byl tam zápisník Moleskine. Do takového psal Hemingway. Není to můj oblíbený autor, nepřečetla jsem od něj zatím nic. Doufám, že to brzy napravím. Ten zápisník mě zaujal a chtěla jsem ho. Je drahý, ale i přesto jsem ho chtěla. Pak mi kamarád řekl něco ve smyslu, že je to jedno, že důležitý je obsah. Je to pravda a všechny mé deníčky a sešity většinou zůstaly úplně prázdné. Tak začal dlouhý příběh Hledání vhodného zápisníku pro mě.
Eva Jevická
Nesnáším Paula Coelha!
To si opakuju vždycky když vidím jeho knihy nebo o něm čtu v novinách nebo na internetu. Proč HO ale pořád čtu, to fakt nevím.
Eva Jevická
Kdo by se díval na Superstar? Kdo by se díval na Novu?
Když Superstar běžela na Nově poprvé bylo to nové, takže zajímavé. Pro mě zajímavé s tím, že podruhé to vidět nemusím. A proč taky? Nevím, proč bych se měla koukat, jak někdo brečí, jak je někdo nervózní jak saně v létě. Přinejmenším je to ohrané a pro mě docela nevkus. Porotci se tváří samozřejmě jako ti nejlepší na světě a posmívají se těm, kteří talent nemají a nebo ho mají, ale bohužel jejich vzhled není bez chybičky (a čí je?), potom pustí dál nějakou barbínku, která je "krásná" a proto zpívat nemusí. Vůbec by mě zajímalo, kde porota bere právo někoho soudit podle představení, které trvá pár minut. Přece za tu dobu komplet člověka neprokouknou. Nakonec to skončí tím, že máme dobře vypadající finalisty, kteří zpívají naprosto průměrně a porotu, která otočí a tváří se jako nejlepší kamarádi. Každý má svého oblíbence a toho prosazuje. Děkuji, vypínám televizi.
Eva Jevická
Zoufalé a ještě zoufalejší manželky
Poslední dobou se hodně dívám na seriál Zoufalé manželky. Jasně, americký seriál, ale někdy mám pocit, že to sedí.
Eva Jevická
Pohřby vztahů
Tak mě napadá, kdy z člověka vyprchá láska? Když se dva lidi rozejdou v dobrém, jaký je důvod nekomunikovat spolu? Je to pro to, že je třeba ten druhý zamilovaný a nechceme ho a zároveň sebe trápit? Nebo otravuje? Nezájem? Strach ze vzpomínek? Jitření ran?
Eva Jevická
Příběh o kalamárách
Kalamáry jsou nějaké potvory vytažené z moře, jsou to bílé kroužky a jsou dobré. To bylo všechno, co jsem o nich věděla. Samozřejmě, že jsem věděla, že to asi celé lákavě vypadat nebude, ale naivně jsem si myslela, že se to snad ani jinak než jako kroužky neprodává:D.
Eva Jevická
Podzim
Nesnáším tohle podzimní plížení! Ráno zima, odpoledne vedro. Pach vzduchu. Ráno budík. Proč? Ještě včera nezvonil. Sezení ve škole, když venku svítí slunko a já místo toho sedím zavřená za sklem a poslouchám kecy do práce nadšených učitelů a usínám. Nesnáším ten pach podzimu a nesnáším, když ho cítím ještě o prázdninách. Fuj! Koho to zajímá?
Eva Jevická
Seznámit se přes internet?
V pátek jsem se podívala na Badoo, je to služba, přes kterou se můžete seznámit s lidmi z okolí, které si sami nastavíte. Jsou tam fotky lidí, jejich hodnocení, popularita, můžete kliknout, když je chcete potkat. Badoo je v podstatě libimseti.cz v bledě modrém, nebo spíš v bledě růžovém.
Eva Jevická
Úvaha: Srdce
Srdce si můžeme představit jako orgán, který nás drží při životě. Často se mluví o srdci jako o místu, kterým máme někoho rádi. Já si svoje místo, kterým mám někoho ráda, představuji jako červenou věc tvaru srdce (tak mě napadá, kde se vzal tvar srdce? Srdce mi srdce nepřipomíná:).
Eva Jevická
O Rock for People
Asi před dvěma lety mě postihlo festivalové šílenství, chtěla jsem jet na RfP, protože to je největší festival u nás a protože mě zajímali ti, co tam vystupují. Nebylo s kým jet, ale tento rok to konečně vyšlo. Stalo se to vlastně náhodou a domluva s kamarádkou byla přesně podle mých představ. Bylo to něco jako: "Chceš jet? Jedem." :) Lístky jsme sehnaly lehce, stan měla kamarádka a bylo to.
Eva Jevická
O (ne)citech
Jednou mi dal pusu. To bylo před rokem. Od té doby uplynulo mnoho scén, které se opakovaly většinou jednou týdně. Většinou na téma "Proč to nemůže být normální?!". Protože není normální začít si se svým psychologem. Protože není normální začít se svou "pacoškou". Co se dalo dělat, když už se stalo. On nemohl snést moje hysterické výlevy, já jeho věčné odchody. A stejně jsem se vrátila. Pořád a pořád jsem to zkoušela a ničila sebe i svoje tělo. A nechápala, proč mě někdo nemůže mít rád, proč jsem tak hrozná a nemůžu mít vedle sebe člověka, se kterým nebudu chtít být jen já, ale i on se mnou. A nevěděla jsem proč mě věčně odstrkuje, proč mi říká ty věci, které mi ubližují.
Eva Jevická
O blogování
Dnes jsem si uklízela v počítači. V mém případě to znamená, že jsem vytvořila další a další složky a do každé něco strčila. Narazila jsem na svůj starý blog, který jsem psala několik let, od prosince 2004 do roku 2008. Byl to můj veřejný deník. Dnes mi to přijde divné, ale tenkrát mi to dost pomáhalo. Mohla jsem se tam ze všeho vypsat, bylo to anonymní, i když časem už tolik ne. Někdo mě tam slyšel, reagoval na to, co jsem napsala. Pravidelně tam chodilo asi 70 lidí. Někdo by řekl, že to není nic moc, ale když si představím, že bych měla mluvit v místnosti před sedmdesáti lidmi, tak to je na "uf". Sedmdesát lidí četlo moje problémy, moje každodenní radosti i smutek.
Eva Jevická
Přátelé na obtíž
Jsem zrovna v období, kdy jsem ráda sama a když se s někým potkám, tak mám pocit, že každý si mele svou. Jakoby každý chtěl probrat všechno co ho štve, trápí, zajímá, ale to co zajímá vás... prostě máte smůlu, když si neprosadíte svou. Já nemám zrovna teď potřebu slyšet něčí názor, takže snadno spadnu do toho, že jsem "vrba" co jen poslouchá a nechá na sebe házet cizí problémy. A víte co? Nebaví mě to. Je to špatné? Je špatné chtít, aby někdo poslouchal mě? Není, jenže v tom chybí zájem o daný problém. A lidi to nevidí a nevidí můj nezájem. Připadne mi to divné. Chovají se tak lidi normálně?
Eva Jevická
Jsem strašidlo
Koukám a čtu:) Poslední dobou se hodně píše o tom, co lidi u nás nosí na sobě a taky o holkách, co píšou "fashion blogy".
Eva Jevická
Hudba a já
Poslední dobou jsem posedlá hudbou. Pořád něco poslouchám, hledám, zkouším, poslouchám "staré" věci, které mám ráda už od roku 97, kdy jsem byla úplně malé děcko. Táhne se to se mnou dlouho:) Ani nevím, jak se to stalo. Část svých oblíbenců mám po rodičích (Nirvana, The Beatles), od kamarádů (The Strokes, Police, Yeah Yeah Yeahs,..) nebo z doby, ve které jsem vyrůstala (Spice Girls, Britney Spears:).
Eva Jevická
Proč (ne)píšu
Jak projíždím blogy, tak zjišťuji, že bych chtěla psát, ale vůbec nevím o čem. Snažím se nenutit se do toho. Ti, co ještě píšou, píšou dobře a já jim závidím. Dokážou psát tak nějak smysluplně, píšou "o něčem" a já...pfff. Potíž je v tom, že já si ráda stěžuju a tak bych spoustu lidí urazila, naštvala... a to já nechci..
Eva Jevická
Moje ráno
Vstávání je vždycky masakr, zvlášť, když je venku tma, fouká vítr a je zima. Dneska budík zvonil třikrát. Pak jsem se donutila vstát skoro násilím. Obléct kalhoty, tričko, tlustý svetr, bundu, narazit čepici (,aby nebylo vidět, že jsem se nečesala), připnout psovi vodítko a svítící obojek a vyrazit.
| předchozí | 1 2 | další |
