Zahrada bez vody?

V dnešním teplotně se zvyšujícím středoevropském klimatu je možná naprosté šílenství pořídit si zahradu bez napojení na vodu, ale dobré nápady, jak situaci řešit, jsou všude kolem nás, stačí jen naslouchat a pak konat.

Když jsem se před 2,5 lety přistěhovala k přítelovi, těšil se, jak odkoupí kus zahrady a společně ji osázíme. Bohužel pár měsíců na to zjistil, že dlouhatánský úzký pás zahrad koupil nějaký investor. Všichni obyvatelé 2 bytových domů byli naštvaní, protože tak byla možnost odkupu pozemků do osobního vlastnictví doslova zadupána do Země. K tomu všemu reálně hrozilo, že se pod našimi okny budou stavět nějaké domky nebo další bytovky.

Po čase jsme obdrželi zprávu, že obec neodsouhlasila změnu územního plánu a nepřijala nabízený sponzorský dar… Někteří na pozemcích stále zůstávali a čekali na oficiální pokyn k vyklizení prostoru. Léta si zahrádky pronajímaly „za babku“ od původního majitele a nyní se s novým majitelem nešlo na ničem dohodnout. Byla to bezvýchodná situace.

Naštěstí jeden ze sousedů, který si život bez své zahrady, kde chová slepice a králíky, nedovedl představit, začal být zvídavý a opakovaně se snažil investora kontaktovat. Bohužel se mu to nedařilo. Nakonec ho po čase napadlo, že jeden dávný známý pan právník mu „dluží službičku“. Slovo dalo slovo a ukázalo se, že právník dokonce jednoho z majitelů investiční společnosti zná. Nakonec k dohodě došlo, soused našel společníka, se kterým pozemky odkoupil za slušnou cenu. A nyní je zahájen proces odprodeje několika zájemcům z řad obyvatelů bytových domů.

Tato zpráva způsobila velmi čilé dění v zahradách. Najednou se začaly stavět ploty, vysekávat nálety na pozemcích a v jejich okolí a také někteří zahájili přípravy pro výstavbu zahradních pergol. Nás to také chytlo. Přítel se svými syny napnul plot, udělal nový výplet ve staré brance a já vyplela skalku. Můj zápas s pýrem bude ještě trvat …

V naší části zahrady roste mezi trávou mnoho „starých“ květin: sněženky, krokusy, narcisy, hyacinty, tulipány, konvalinky, kosatce, modřence, okrasné česneky, růže, orlíčky, barvínek a další květiny, jejichž jméno zatím neznám. Každopádně máme v zahradě již nyní nejvíce květin, ostatně to byl i důvod, proč jsem chtěla obhospodařovat právě tuto část pozemku. O zahradu se dlouho nikdo nestaral, takže mezi květinami roste holt i ten pýr, nicméně letos se chystáme jeho růst poněkud vymezit… Tyto květiny jsou tedy skutečně „odolné“.

Minulý víkend jsme navštívili výstavu Zahrada Čech v Litoměřicích a zakoupili jsme suchomilné rostliny. V zahradě totiž zatím není voda. Zřejmě si ji do budoucna budeme moci čerpat z nádrží pod okapy bytového domu, ale zatím se musíme spoléhat na přirozenou dešťovou závlahu. V nouzi načerpáme doma v koupelně vodu do velké konve a rostliny zalijeme. Zahrada je sice vcelku malá (zhruba 240 m2), ale 1 konev vody denně to ve vedrech „nevytrhne“.

Jelikož si se sousedy často povídáme jen tak, jak jde život, využili jsme nápad naší sousedky v důchodovém věku. Když se sprchujeme, strčíme do sprcháče kbelík, do kterého odtáčíme studenou vodu, než teče teplá. Světe dive se, za 1 jediný den tu 1 konev, co stojí ve vaně v pohodě naplníme!

Sice budeme chodit s konvemi sem a tam, ale co naplat, dokud neposbíráme dešťovku do nádrží, musíme si vystačit s konvemi donášených až z domova. Naštěstí je to na zahradu kousek. Když o tom tak přemýšlím, tak ta zahrada bude taková naše malá posilovna… Nošení 10 l konví s vodou nás posílí, stejně jako klečení na zemi a pletí pýru…

Těším se, až do staré plechové vany nanosím vodu, zasadím trpasličí lekníny a další rostliny, zprovozním zde malou fontánku poháněnou solárním panelem a budu si vychutnávat pohled na kvetoucí zahradu u kávičky a bublající vody. Konečně budeme mít kde grilovat maso a zeleninu k večeři za letních večerů. Objevila jsem bezva řeznictví a uzenářství poblíž mého zaměstnavatele… mají skvělé špekáčky … a nejen to …

Těším se na naši první zahradní sezónu…