Ostrov pozitivní deviace

Negativní obsah zpráv často vyvolává silnější a intenzivnější emocionální reakce než ten pozitivní, a tím se šíří daleko rychleji. Vděk a nadhled je vstupenkou na Ostrov pozitivní deviace - přijďte nás navštívit...

Pracuji ve veliké „openspace“, která pojme něco málo přes 20 spolupracovníků. Ten, kdo přijde do kanceláře jako první, má za úkol větrat, a to jak v létě, tak v zimě. Tuto činnost je třeba ještě doplnit odemknutím a otevřením všech dveří kanceláře, aby vznikl patřičný průvan a utahané myšlenky mohly vyletět oknem ven…

Můj kolega Petr zavřel okno, což mělo za následek reakci jiného kolegy:

„Už ti táhlo na záda?“

„Ne na pleš.“ Kancelář proříznul můj smích, který probral všechny probouzející se kolegy a kolegyně z ranní letargie.

Byl jeden den před volbami nového prezidenta. Všichni jsme byli vyčerpaní z věčné komunikace s klienty o tom, kdy obdrží bannery na plot, aby podpořili svého kandidáta. Holt před volbami máme v tiskárně produkční špičku… Vše, co je pro volby, má tak nějak přednost…

Občas je vcelku náročné od našich klientů získat ta správná tisková data v odpovídající kvalitě. Většinou dobře víme, kdy si zákazník přeje tiskoviny dodat, ale často čekáme, až nám dodá podklady… Jednou už kolegovi Petrovi poněkud ruply nervy a obořil se na zákaznici do telefonu se slovy:

„Ty mobilní aplikace jsou úžasný, tak nám to prostě pošlete… nemusíte používat Českou poštu!“

Klientka se vzpamatovala, tisková data poslala, a ještě pro jistotu telefonicky prověřovala, zda je vše v pořádku a po neděli bude mít tiskoviny hotové.

Petrovu reakci jsem si tehdy prozřetelně zapsala:

„Telefon od Vás mám nastavený na něžné vrnění, jinak používám Radeckého marš. Típněte telefon a jděte k volbám!“ Takto můj kolega přispěl ke zvýšení volební účasti.

Převážná většina korespondence s klienty probíhá v písemné formě e-mailem, občas mě však udivuje, jak někteří zákazníci smýšlejí… Předkládám výňatek z e-mailové komunikace se CEO jedné nejmenované společnosti…

„Dobrý den,

Posílám Vám v příloze zálohovou fakturu, žádám o zaslání potvrzení o platbě, děkuji.

S pozdravem Pavla Simone Jera“

Reakce klienta:

„Vážená paní Simone,

ve formální emailové komunikace nepoužívá se slova typu „ŽÁDÁM“. Tento email beru jako vulgární.

Prosím do budoucna vybírat vhodnější slovní zásobu.

S pozdravem BZBZ“

Přemýšlela jsem nad variantami vhodnými pro odpověď:

1. Prosím naučte se psát správně česky… a chápat emotivní význam českých slov.

2. Pořád ještě vyrábíme rychleji, než vy platíte.

3. NEODPOVÍDAT.

4. Děkujeme Vám za Vaši platbu, nyní si můžete svoji zakázku vyzvednout.

Měla jsem silné nutkání aplikovat variantu č. 2, kterou s oblibou používal kolega Petr vůči opožděným platbám dlouholetých klientů firmy. Ale nakonec jsem zvolila variantu č. 4 a to v momentě, kdy jsem měla z účtárny potvrzeno, že platba byla uhrazena na účet mého zaměstnavatele. Mohla jsem tedy zhruba 2 dny „vydýchávat“ mé emocionální rozhořčení nad projevy zákazníka.

Kolega Petr má takový krásný zvyk, když se potkáme někde na chodbách, položí mi jen tak mimoděk otázku:

„Něco pozitivního?“

A já pak hledám pozitivní odpověď na tuto osvícenou otázku. Vždy jsem ji našla… a vždy jsme se s Petrem nějak zasmáli. Jednou jsem se opravdu zakuckala smíchy nad jeho reakcí, odpověděla jsem totiž:

„Mám se skvěle a ty?“

„Já jsem členem spolku na Ostrově pozitivní deviace.“

„Co? No to snad ne? ... cha cha cha ... Tak to je bezva, jak se mohu stát také jeho členkou?“

„Připluj anebo připlav, není to daleko, asi tak kilometr. Tato vzdálenost je dostatečná jako distanc od takzvaných normálních lidí, kterých je obrovská konkurence a já rád vynikám!“

„Jsem výborný dálkový plavec, převlíknu se do plavek a vydám se k Tobě na cestu, protože jsem ráda ve společnosti VYNIKAJÍCÍCH lidí.“

Jsem moc vděčná, že jsem se na čas stala členkou Sekty blaženého úsměvu na Ostrově pozitivní deviace, jejímž guru se stal samozvaně právě můj kolega a bývalý šéf Petr.