Jodie Foster mám velice rád. Myslím, že to byl režisér Robert Zemeckis, kdo o ní prohlásil, že je to jedna z mála hollywoodských hereček, které dokáží dát samy dohromady smysluplnou větu a pak ji ještě smysluplně vyřknout. Nevím už, kde jsem ji viděl prvně (asi v Mlčení jehňátek, mojí srdcovce), ale okouzlila mě v mnoha směrech.
Film kontakt je jedním z těch mnoha kousků, o kterých jsem hodně dlouho věděl, hodně dlouho je měl někde ve frontě na shlédnutí, ale strašně dlouho se k tomu nebyl schopen dokopat. Což o to, stopáž přes dvě hodiny mi nevadí od té doby, co se skoro na všechno dívám zrychleně.
Ale u mnohých filmů, na které jsem opravdu zvědavý, si říkám, že si žádají trochu zvláštní pozornosti a rozpoložení. A přitom stále zjišťuji, že to rozpoložení se obvykle dostaví v momentě, když je pustím.
Kontakt...je o kontaktu. Jodie hraje astrofyzičku a celosvětovou odbornici na vesmírné ticho. Zkrátka jednu po druhé zkoumá frekvence z vesmíru v naději, že se jednou napojí na něco smysluplného. Nebudu prozrazovat pointu tím, že na něco skutečně narazí. Kdyby ne, o čem by asi celé dvě hodiny byly a proč by se to jmenovalo Kontakt.
Snímek je totiž spíše o lidském odhodlání, o touze dosáhnout ke hvězdám či za ně a také o tom, kam jsou některé typy lidí schopny zajít, když jde do tuhého. Nečekejte ale přestřelky nebo unášení tajnými službami. Ačkoli film pojednává o vesmíru, jde vlastně o velmi komorní snímek, který si stále hraje s kontrastem obrovské techniky, jejíž datový vývod nakonec končí u sluchátek na lidské hlavě.
Jedním z přesně definujících záběrů je moment, kdy Fosterová dostane grant na svůj projekt a my ji vidíme kdesi v poušti, jak sedí se slamákem na hlavě vedle auta, v ruce sluchátka a za ní je armáda asi padesáti obrovských satelitů, které nerušené prohledávají oblohu.
Škoda jen konce, který mě osobně přišel jako tvůrčí berlička a nemusel vyznít do ztracena. Byl to ten moment, kdy jsem si řekl, jestli zase scénárista nechtěl původně napsat něco zcela jiného, ale pak si řekl, že takhle je to pro publikum stravitelnější a on scénárista nebo režisér sám nemusí zaujímat konkrétní stanovisko.
Jodie Foster se určitě objeví ještě v mnoha filmech, na které se člověk může po nějak době podívat zase. Většinou tehdy, když trochu změní svůj náhled na svět, lidi a na sebe sama. Pro takové to ověření, co bude zase vnímat trochu jinak. Takže prosím více takových kontaktů...
