Miluji odbory, tedy ještě ROH, jinak také nejlepší distributory vánočních kolekcí. Všichni bychom rádi vyšší platy, odborář neodborář, já také. Jenže co naplat, v uplynulých letech jsme si tak nějak zvykli frčet na dluh, tedy nejen v Česku,ale i jinde v Evropě. Pocit, že " zdroje tady jsou" jak říkal bežec dlouhých tratí Vladimír Špidla výrazně převážil nad odpovědností, že " zdroje jednou dojdou " - no a ony došly. Máme-li se tedy na někoho zlobit, pak prosím na ty, kterým ani v době ekonomického růstu nedošlo, že žít permanentně na dluh prostě nelze a o tom, že státní dluhy ( a stát jsme my občané) nejsou nic virtuálního ví svoje už v Řecku, Maďarsku, Argentině, Irsku, Portugalsku atd. My se to dozvídáme zatím jen velmi jemně. A že by přišla teta z Providentu, zatřásla hlavičkou a psíma očima sdělila, že je tady pro nás - tomu snad nevěří ani odboroví bossové.
Ovšem největší borec včerejší demonstrace byl Džordžíno Paroubek a jeho melody boys ( pánové Falbr, Tejc...), " nechci se vás pánové dotknout,ale kdo z vás na to má?" . Já fakt ne, dovést v pozici šéfa vlády stát pomalu na buben a pak jít na demonstraci- to chce skutečně pajšl náměstka z RAJ, ten věděl, jak se kde vaří a s paní i kvalitu jednohubek na návštěvě oceniti dokáží. Je realitou, že peníze na ulici neleží a křikem se nemnoží, bohužel. Tak bych snad jen poděkoval těm lidem, kteří i ve své složité situaci rozumí, že mohou trhat jen taková jablka, na která dosáhnu. tak zatím čau
