Buchty s tvarohem

Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý a pro ni je inteligence u mužů na prvním místě. Usilovně přemýšlí, jak jej zaujmout.

Ovšem chce to taktiku, musí to navléknout tak, aby si myslel, že on sám je lovec a ne lovná. Ve Vogue se dočetla, že nyní je ve světě in, když žena přinese objektu svého zájmu nějaký vzorek svého kuchařského umění. Prý návrat k tradicím, na žvásty o filosofii a literatuře dnes už nikdo neskočí. Tak by mu mohla přinést na vánoční párty pekáč buchet. Buchty, to ona umí, díky babičko zlatá !

Zaujal ji okamžitě, když k nim do firmy nastoupil. Svým suverénním vystupováním, břitkými komentáři a v rozporu s tím laskavýma očima. Tím, jak se rychle dostal do věci, jak měl vždy co říct, jak brzy přišel s dobrými nápady a skvělými návrhy na řešení problémů. A vše tak lehce, s nadhledem, někdy i s vtipem.

Byla zvyklá na pozornost a obdivné pohledy mužů a tak ji dráždilo, že se jí z jeho strany dostává pouhá zdvořilost. Svůj prvotní nápad získat si ho pomocí buchet dávno zamítla. Nejsou přece někde na návsi, ale v prestižní nadnárodní korporaci. Nehledě na to, že by se mohl urazit, že mu připomíná jeho nadváhu. I když to asi ne, na to je příliš sebevědomý, spíš by si řekl, že jí šiblo z uzávěrky.

Musí na to jinak, konečně se blíží vánoční firemní večírek a ona si nedovede představit lepší příležitost, jak upoutat jeho pozornost a poté se s ním sblížit.

Cítí nebývalé vzrušení, nesmírně ji to baví a všechen volný čas věnuje přípravám směřujícím k zajištění svého dokonalého a svůdného zjevu. Nové, navýsost ženské šaty (ten bude zírat, zná ji jen ve firemním code dressu), dlouhé, rozpuštěné, zvlněné vlasy namísto elegantního uzlu, výrazný make-up, jen lodičky musí zvolit na nižším podpatku, nestojí o to být větší než on, koblížek její malý, roztomilý….

„To nemyslíš vážně,“ diví se kolegyně, když se jim svěřila po triumfálním příchodu na večírek se svými úmysly.

„Podívej se na něj a na sebe. To nikdo nepochopí, budou si myslet, že máš nějakou strašnou skrytou vadu.“

„Nikdo hlavně asi neví, že inteligence je mocné afrodisiakum!“ směje se ona a hází hlavou s dlouhými loknami, div neohrozí číšníka s welcome drinkem. Všichni na ní mohou oči nechat, včetně presidenta společnosti, všichni až…, samozřejmě až na něj.

Večírek se pomalu rozjíždí, dámy nahrazují jemné zdrženlivé prosecco přesvědčivějším Bohemia demi sektem, dlouhý průvod koktejlů se také asi jen tak nezastaví. Pánové jsou opatrnější, upíjejí značková piva, která nezbytnou skotskou prokládají jen střídmě. Získat významné pozice ve firmě je stálo značné úsilí, nezkazí si to tím, že dorazí ráno domů bez bot a bez občanky.

Už téměř všichni tančí, jen v rohu vinárny se schovává tříčlenná skupinka vášnivě diskutujících a téměř nepijících mužů. Předmět jejich snů je bohužel mezi nimi.

„Ještě jednu margaritu!“ zavolá zbytečně hlasitě a po jejím obdržení nekompromisně zamíří k těm večírkovým sabotérům.

„Pánové, brainstorming bude až po Novém roce, teď slavíme Vánoce! „ haleká, zcela zapomíná, že „to chtělo taktiku, aby se necítil jako lovná zvěř“ a bez skrupulí si mu sedá na klín, aby ho v tom zgruntu zlila koktejlem.

Pak už následuje jen omlouvání, otírání jeho košile její pašmínou, jeho smích a její chichotání, objednávka nové margarity, tentokrát dvakrát a pak tanec a tak pořád několikrát dokola. Kralují baru i parketu, vánoční večírek patří už jen jim.

Když dorazí hlavní logistik firmy v kostýmu Santy Clause a rozdává dárky, ona nevěřícně hledí na vstupenky na vysněný koncert, kam neměla šanci se dostat a nešťastně vyhrkne : „Ale já pro tebe nic nemám…“

„To ale vůbec nevadí, „usměje se „koblížek“ „Já mám strašně rád buchty s tvarohem, uměla bys je upéct ?“