Klapky na oči a jedem

Nevím jak u vás, ale v našem městě jezdí čím dál víc autobusů u kterých je sklo potaženo jakousi mřížkou, takže sice není vidět tolik dovnitř, ale ani ven není skoro nic vidět.

Nezřídka ještě bývá celý autobus pomalovaný reklamou, takže při pohledu na toto jedoucí monstrum se mě zmocňuje pocit, že vezou zvířata. Toto byl můj pocit, když jsem viděla takový autobus poprvé. Velkou nevýhodu vidím i pro cestující, pokud častěji cestují třeba služebně na různá místa, která neznají, tak sledují cestu a cedule, aby včas vystoupili, nevím zdali to zajímá naše přepravce, ale není běžné, že v autobuse hlásí příští zastávku, u nás takový není ani jeden. Není nic nového , že docela velká část populace nosí optické brýle, většinou i tak nevidí úplně dobře, natož přes takovou síť. Pokouším se najít na tomto stavu výhody i pro nás spotřebitele, když my vlastně platíme za tu reklamu, která se s námi vozí. Tak mne napadlo, že vlastně platíme opravdu za přepravu, a ne za koukání. Takovou výhodou by mohla být například možnost, spíš nutnost, protože mlha mne opravdu nezajímá, sledovat více své spolucestující. Jenže většině lidí to není moc příjemné. Ono to není moc příjemné ani pro pozorovatele, vidíme víc smutného, než veselého. Unavené , zachmuřené obličeje těch starších a mladí ti buď esemeskují, nebo se snaží koukat z okna , aby neviděli, popřípadě stojícího staršího člověka u svého posedu. Tak si navzájem pouští místa ti starší a méně starší mezi sebou. Pak se divíme že mladým přebývá energie... Proč píši vlastně tento cár. Zajímá mne jestli i Vám vadí takovéto zastírání pohledu do okolí, nejasné barvy, připadá mi to jako celkový obraz společnosti, vše je taky nějak nejasné. Podle hesla lepší nic nevidět.