Sobotní ráno se zdálo být na letišti Václava Havla jako každé jiné - frmol byl jako vždycky u odletů, to víte, nažhavení dovolenkáři míří za hranice všedních dnů.
U příletů se nic zvláštního nedalo čekat, má přiletět jen pár letadel, takže si jako bezpečák u letištních monitorů můžu dát v klidu kafíčko.
Teď přiletěl Londýn.
Jak ti týpci procházejí měřením, tak už je mezi nimi pět s příjmením Smith – ale to je u Anglánů něco jako Novák. Ale tenhleten je mi povědomej, toho jsem už někde viděl.. Ale kde.
A hele, tenhle, a taky je to Smith, a taky John, mi taky připadá jako bych ho znal. Třeba je to politik, a viděl jsem ho v televizi..
No, a teď přiletěli amíci. Tenhle ksicht, ten mi je..a taky Smith..
Když tam byl ještě další John Smith, to už mi připadalo trochu divný, tím spíš, že mi někoho připomínal.
Moskva.
Tam už snad žádný Smithové nebudou, to není ruský jméno, leda že by to byl Smitov.
Ovšem tohodle gospodina, ale už to bylo hodně dávno, jsem zaručeně vídával. Možná vysloužilej hokejista se sborný, nebo kosmonaut? .
Rus to ale asi nebude, když se jmenuje německy von Stierlitz. Jo, měl jsem pravdu, Smith tam žádný nebyl.
Teď si dám znovu kafíčko, před Paříží. Ta bude doufám bez Smithů.
Sakra, tahle baba přiletěla fakt hodně na lehko, skoro v bikinách, a vypadá dost exoticky, jako břišní tanečnice. A jak že se jmenuje. Cože? Smith, Jeanne Smith? Tohle už nebude normální. Od rána samý Smith, a ještě k tomu ty tváře. Zavolám šéfa.
„Tak se mrkneme na záznamy z kamer před letištěm, kde sháněj taxíka, řekl náčelník. Ještě že už máme ten rozpoznávací systém, co každýho prožene databází..“
A pak to začalo.
A pak mi šéf vynadal, proč jsem ho nezavolal dřív, kdy se ještě na ně dala nasadit sledovačka.. Hned telefonoval policejnímu prezidentovi, že má podezření, že agenti u nás mají nějaký slet.
„Klídek, všechno máme pod kontrolou, je to předem nahlášený úplně seshora,“ ujišťoval náčelníka prezident. „Na tu akci osobně dohlížím. A už mi nevolejte, jsem nahoře na pozorovatelně v přestrojení za čápa a je tu taky sám ministr Chovanec, ale ne jako svatební host, ale v utajení jako pingl.“
Byl jsem z toho všeho dost vyjevenej. Prej svatba. A taková zvláštní společnost. Kdopak se nám to asi žení. Možná to bude v bulváru. Tak ho rychle přelousknu.
Doufám, že dneska už bude s mimořádkama pokoj. Je po plesové sezóně, upíři určitě nepřiletí.
