Zlej doktor Záchranka a hodnej doktor Mlátička

Život a média přinášejí dostatek důkazů, že i v humanismem prodchnuté profesi, jakou je lékař, lze nalézt zástupce, kteří svému stavu čest věru nedělají.

V extrémních případech se jejich arogantní a nelidské postoje stanou předmětem oprávněných žalob poškozených.

Jeden takový nelida ze záchranné služby dokonce přes vůli ženy, která rodila doma, a pak přece jenom záchranku zavolala, ji za asistence policie(!) s podchlazeným dítětem odvezl do porodnice. A tam se našli další sadističtí lékaři, kteří ženu s dítětem z nedobrovolné hospitalizace propustili až po třech(!) dnech.

Nakonec všechno skončilo tak, jak mělo. Nezaujatý soud přikázal Záchranné službě zaplatit za příkoří páchaném na matce a nevinném dítěti 100 tisíc korun. Moc to tedy není, zhruba 33 tisíc za jeden den. Požadovaná částka, aby otřesný zážitek upadl zcela do zapomnění, zněla z úst poškozené na dvojnásobek.

Ale což, hlavně že spravedlnosti bylo učiněno zadost a „zlej“ doktor byl po zásluze potrestán.

V kontrastu s tím můžeme být svědky naopak honu na hodného doktora.

Jsou toho případu teď plné noviny. V referování, co do rozsahu, předčila veřejnoprávní televize všechny ty komerční dohromady. Každý dnes ví, o co jde. Komplot generála – bývalého šéfa vojenských špiónů – a jednoho vykutáleného právníka usiluje udělat z příkladného lékaře humanisty doktora Mlátičku. Prý týral a nutil k sexu své osobní asistentky. Ale vždyť to vůbec není pravda.

V pátek snad dvacet minut v televizi popisoval, jak to ve skutečnosti je. Ony dívky si „nasmlouval“ jako osobní asistentky, což, jak dá jeho hlava, není nic jiného, než pozice slečny do postele. Dokonce se sazbou za výkon, s počtem frekvencí – 2x týdně na území ČR, denně v zahraničí atd. Jeho výklad byl natolik výmluvný, že přítomný náměstek policejního prezidenta raději předstíral, že nesmí nic říkat, natož mít vlastní názor, než aby přiznal barvu, že smluvní vztah je smluvní vztah a že policie bude muset z vyšetřování zřejmě vycouvat. Moderátor proto s železnou důsledností snad třikrát položil naprosto klíčovou otázku: Když šlo o smluvní vztah, bude policie věc posuzovat jinak?

Nakonec se dočkal ujištění, že orgány vezmou v potaz všechna fakta. V té chvíli se jistě i divákům ulevilo, že cesta k objektivnímu posuzování dostala zelenou.

A tak to má také být.

Pan doktor – jeho dobré jméno nevláčejme – říkejme mu Hodný či Vlivný, se nesmí stát obětí spiknutí Nýmandů, kteří z něj chtějí udělat doktora Úchyla či Saďoura.

On sám, ač ze všech stran bezdůvodně napadán pro uplatňování smluvního vztahu, neklesá na mysli a spolu s rodinou nabírá v Turecku tolik potřebné síly k zápasu o vlastní čest.

Asistovat mu při tom osobně má, jak rovněž řekl v televizi, „hezká malá Asiatka.“ No mohl by něco tak bezelstého říct zlý člověk?

Kdepak, hodný doktor ještě žije. Ruce od něj pryč. Osolte neetické záchranáře. Ti jednají přes vůli.

Jan Dvořák