Zlatá žižkovská věž proti téhle hrůze

Václav Moravec si dal záležet, aby premiéra vehnal do úzkých, když ho zkoušel z českých pohádek, ke kterým dával laciné příměry z politiky - ale na jednu pohádku zapomněl.

Byla to Potrestaná pýcha, která by na moderátorovo počínání pasovala jako nočník za zadní část těla. Respektive jen Pýcha, protože zatím ještě nikdy vedení televize Moravcovo nadřazené a arogantní chování nepotrestalo…, ale to je přece dneska nevhodné slovo - v době moderátokracie by trest nebyl korektní postup, a tak tedy: vedení nereflektovalo.

Víc než kdy jindy se Moravec oháněl Nejvyšším kontrolním úřadem, aby dokázal, že Babišovy údaje o výstavbě dálnic jsou v rozporu s čísly onoho úřadu, která citoval.

Jak to je skutečně, to se snad brzy dozvíme.

Když už si ale  V. Moravec bral NKÚ jako autoritativní  záštitu svých tvrzení, aby premiéra položil na lopatky, lze jenom litovat, že NKÚ nemá dosud pravomoc podívat se i na hospodaření televize, čemuž se ČT nepokrytě brání s odvoláním na svou nehzávislost.

Bylo by jistě zajímavé dozvědět se, na kolik nás přišla inovace studiového prostoru pro OVM. Kolik stála ta hrůza, posadit hosty do zcela prázdného prostředí a kolem nich postavit kruhovou „zeď“ z nějaké poloprůhledné tkaniny, používané na moskytiéry nebo na síťky na motýly nebo pro odchyt nepříliš divoké zvěře. A aby kamery přece jenom něco viděly, byly v síťovině dvě díry. Přitom televize jakoby najednou neměla digitální scénografické prostředky a uchyluje se k laciné nápodobě prostředí pro recitaci veršů, kde takové efekty – jako skoro nevidět – mohou mít smysl.

Rád bych věděl, jak se takový výkřik zoufalství formálně předával, lidsky řečeno schvaloval. To nikdo neviděl, jak děsivě prostředí vypadá? Ale možná, že viděl, jako v té pohádce o nahém císaři, avšak nenašel se nikdo rozumný jako děcko v té pohádce, aby řekl, že tohle dekorace není, že je to ovčí mlha.

Zpátky na věž! Nebo snad někdo do věže?  

TAK TEĎ, S KOMBINÉ PŘES HLAVU, VYPADÁŠ JAKO BYS BYLA U MORAVCE