Zemanova mezinárodní konzultace

Přestože prezident úspěšně udělil řády a zvládnul i ceremoniální záležitosti spojené se slavným výročím, zazněla silná kritika, že nepronesl k lidu zásadní hodnotící projev.

Je to to letos už podruhé, co prezidentovi vyčítají nemluvnost. V srpnu se na jeho hlavu snesla smršť výtek, že po padesáti letech jako jediný český politik aktuálně neodsoudil sovětskou = ruskou okupaci, což z JIPky učinil i Kalousek.

Přestože Miloš Zeman o správnosti svého zdrženlivého počínání  jak v srpnu, tak teď, nepochybuje, chtěl vědět, jak by se zachovali jiní prezidenti při výročí události, která se zapsala do dějin státnosti jejich národů. Přednesli by projev, nebo ne? 

Nejvhodnějšími respondenty se mu jevili jeho protějšky z Rakouska -  Alexander Van der Bellen  - a z Maďarska - János Áder. Jejich země rovněž zažily politická zemětřesení před sto lety.

A protože nechtěl zbytečně ztrácet čas konzultováním jednotlivě, požádal příkazem ředitele „hradní televize“ Jaroslava Soukupa, aby mu zařídil most Praha-Vídeň-Budapešť, samozřejmě, že tele.

„Buď zdráv Sašo i ty Jendo! Chci se vás zeptat, jestli osobně  vzpomenete výročí přelomové události, jakou byl před sto lety vznik vašich samostatných nástupnických států?   

Přednesete projevy, anebo budete jen přemítat?“ Po Zemanově otázce se rozhostilo ticho.

„Víš, Miloši“, ošíval se Van der Bellen, “to je dost delikátní otázka, a tím tuplem od Čecha, že ano, chápeš? Názor na rozbití monarchie, respektive na  vznik samostatné Rakouské republiky v nynějších hranicích  sice mám, jako u nás kdekdo, ale to víš, určitě by se nelíbil Bruselu. Musel bych parafrázovat Putina, že rozbití R-U bylo největší geopolitickou tragédií střední Evropy ve dvacátém století.

 A pak, ani bych neměl kde promluvit, musel bych se nechat předtočit třeba ve Vídeňském lese, jako v srpnu kolega Kiska ve Sliači v parku - my u nás žádné oslavy, jak jistě pochopíš, a ani tryzny, což pochopíš jistě taky, nechystáme. Možná v Pešti..“

„Co bychom slavili, když jsme po první válce přišli o 2/3 území?“, ozval se poněkud dotčeně János Áder. „Spíš by se šikla pořádná tryzna, ale to by nás Brusel usankcionoval. Já rozhodně nic veřejně říkat nebudu. U nás v rodině se jasně vyjádřil už před sto lety pradědeček  Ferenc, a my jeho názor štafetově přejímáme: Érdemes szar! „  ("Stojí to za něco")

„Tak vám děkuju“, zakončil spokojeně tele - konzultaci Miloš Zeman.

Udělal dobře, že v delikátní situaci v srpnu se spolehl na Babiše, a že teď to nechal na iniciativním exprezidentovi. Václav Klaus toho namluvil docela dost a na Unii nenechal nit suchou v obavách, že se v ní Česko jednou ztratí, a co slavit že už nebude.

Přece to po něm nebudu opakovat a dělat si zlou krev, pomyslel si prezident.