V posledních měsících se vojáci stali doslova záchranou pro provoz zařízení pro seniory ochromených „výpadky“ personálu nakaženého covidem.
Vídáme záběry, jak vojáci na svou misi přijíždějí a tam je vítají málem s kyticemi jako osvoboditele. Ale oni de facto jimi jsou, systém by se bez nich rychle hroutil. Proto jim za to patří poděkování.
Ve čtvrtek jsme se mohli dočíst v novinách, že letos už podruhé se budou starat o klienty Domova Slunečnice v Ostravě a Domova pro seniory sv. Hedviky v Kravařích.
Armáda tak vyhověla moravskoslezskému hejtmanovi Vondrákovi. O kritické situaci v obou zařízeních média široce v minulých dnech psala, takže nepřekvapilo, že televize si pozvala do živého spojení v Televizních novinách ředitele Slunečnice Radka Barana. Otázka se sama nabízela: Jak vám vojáci pomáhají? (Bylo to v sobotu.)
A ředitel odpovídal, poněkud zvláštním tónem s maličkým náznakem ironie.
„Požádali jsme armádu v pátek, kdy jsme museli vyřídit papírové záležitosti, požádat Krizový štáb města, ten potom kraj, který zařídil další podrobnosti. V pátek se mi ozval vojenský útvar, a ten potřebuje další souhlas, což se projedná v pondělí a v úterý nastoupí 11 vojáků.“
Čtyři dny přesunu, není to moc? Ptáte se možná a ptal se jistě i nejeden divák.
Ale vždyť mezi tím byl víkend, a ten přece světí i armáda, pokud není válka. A je snad? Navíc o Jednotku rychlého nasazení, která musí být schopna během jediného dne zasáhnout kdekoli na světě, samozřejmě nešlo. Ale dost ironie.
Těch 11 vojáků za to nemůže, ti by jistě vyrazili hned v pátek. Jenomže by museli dostat patřičný rozkaz. Jinak by je čekal, jak se dřív říkalo, vojenský prokurátor. Co čeká nadřízené? Nic.Úřednímu postupu jistě dostáli.
