Zátah na ruské špiony skončil polapením velké ryby. Za koho ji vyměníme?

Jestliže BIS už řadu let po sobě ve svých veřejných, polotajných i přísně tajných zprávách důrazně upozorňuje, že u nás se čím dál víc usazují ruští špioni, neznamená to, že by kontrarozvědka nekonala.

Koná, špióny „loví“, a to s využitím moderních technických sledovacích prostředků i nových poznatků vědy... Jde o velmi delikátní operace, musí se jít najisto, a po osobách, které nemají krytí špičkových diplomatů.

Už jsme tady stáli přes hodinu, a on stále nikde. Podle minulých sledování měl přece kolem půl desáté vyjít z ambasády a vydat se na obvyklé místo. Co se mohlo stát? Že by něco tušil, a tak nás tu nechá schválně tvrdnout?

Konečně. A jako obvykle si vzal čepici, aby byl nenápadný a splynul s davem. Rozjeli jsme se na dvojku a z odstupu patnácti metrů ho sledovali. Šel jako obvykle ostrým krokem, ani se neotočil, s pravačkou u těla, připravenou tasit zbraň. Mýlit jsme se nemohli, to je typický dril KGB, i když je na ambasádě oficiálně veden jako jeden ze sedmi údržbářů .

Po dvou blocích zašel, jak jsme předpokládali, k Vietnamci. Do takové obyčejné dejvické večerky, kde se i nalévá. A tam jsme se definitivně ujistili, že o špiona jde.

Opět byl  ve střehu a skleničku s vodkou držel v levé ruce.  Pravačku pevně u těla. Nebyl důvod váhat. Věděli jsme, že si ještě dvě tři skleničky dá.

Zavolali jsme speciální skupinu, ta do Večerky vpadla a špióna zneškodnila. Ani nestačil tasit, jak ho chlapci překvapili.

Jenomže chybička se vloudila.

Když jsme ho přivezli na ústřednu, ukázalo se, že důvodem toho, proč má pravačku jako pravítko u těla, je ortéza, ne, že je to výcvikem KGB jako u Putina, jak dokázali nizozemští neurologové. No, ne vždycky se zadaří. 

   * * * *

Nevíte o nějaké práci?

Mohl bych třeba sledovat něčí manželku, a do začátku by to nemusela ani být žena premiéra..

Ale ne zítra, to musím na pohřeb šéfovi, nešťastně manipuloval se zbraní, a třetí rána byla smrtelná.