Zaorálek naletěl, ale kdo ne?

Ministr Zaorálek se raději měl držet svého původního kopyta a zůstat v televizi jako dramaturg a potažmo scenárista.

Má totiž příliš bujnou fantazii tam, kde není namístě, protože i z nepatrných náznaků se snaží vyfabulovat nějaký dramatický příběh. Být tehdy v televizi, a ne jako opoziční poslanec aspirovat na Černín, tak by mu ruce utrhali, kdyby je zásoboval mafiánskými příběhy z české kotliny.

Tvrdě však narazil, když takový příběh – de facto reality show – vykládal před dvěma lety z parlamentního řečniště.

Inspirací mu bylo vyjádření prokurátora Ištvana a plukovníka Šlachty o jisté aktuální realizaci. Co oba pánové tehdy řekli?  

Policisté při zásahu na politiky a lobbisty provedli 31 domovních prohlídek a zajistili 150 milionů korun v hotovosti a několik desítek kilogramů zlata

„Prověřovali jsme zločineckou skupinu osob, která fungovala na základě klientelistických vazeb. Cílem skupiny měl být enormní zisk," řekl šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Šlachta.

Z těchto strohých informací se nikdo nedozvěděl o zlatě nic, jenom že byla zatčena premiérova ředitelka a tři poslanci. A také se „prosáklo“, že v hledáčku jsou jistí lobbisté.

Člověk nekreativní by si řekl, tak dobře, počkáme si, co bude dál.

Jenomže fabulátor Zaorálek, aby příběh poněkud polidštil, dal jednomu z údajně podezřelých konkrétní jméno: Rittig - což by ještě nebylo při časté frekvenci tohoto příjmení v naší populaci tak strašné, jenomže ministr si ještě přimyslel, že zlato bylo právě jeho, jako by to byl snad nějaký Goldfinger.  

A to  scenárista v. v. Zaorálek dělat neměl. 

Policie totiž pana Rittiga nikdy kvůli zlatu neobvinila. Obvinila ho později z praní špinavých peněz a z dalších věcí, ale to už je jiná kapitola.

Proto se nikdo nemůže divit, že na základě soudního rozhodnutí, se Zaorálek za  zjevnou lež musel Rittigovi v těchto dnech omluvit.

Jak vidět, příliš bujná fantazie se nevyplácí.

„Já pito*ec jsem  tenkrát té tiskovce nalatěl.., “ může dnes Zaorálek  jen trpce hořekovat.

Kdyby si fabulace nechal jenom pro sebe, nebo pro okruh důvěrných přátel, tak jako většina diváků, co Šlachtovi s Ištvanem taky naletěli a nadávali na ty spiklenecké zločince jen doma nebo v hospodě, nemusel se teď ministr cítit  - nejlepší slovo pro to to bude:  blbě.

No zkuste si představit, jak by asi bylo vám, kdybyste se pokorně  omlouvali nevinnému člověku, o němž jste se nestyděli prohlásit, že je gauner?    A to přitom náš právní řád  je natolik benevolentní, že stačí omluva písemná, aniž byste před poškozeným museli klečet nebo se před ním dokonce plazit.