Zákonodárci si polepší, ale jen zanedbatelně. Buďme rádi, že v jejich kůži nejsme

Přes všechny řeči, že právě Senát je super jističem možných excesů polistopadového vývoje, teď aktuálně ostudně selhal.

Nedokázal se dohodnout na tom, jestli  zákon o navýšení platů  ústavním činitelům o pouhých 9 procent má poslancům vrátit a navrhnout o něco vyšší částku měsíčního platu.

Šlo by zhruba o dvě tisícovky. Místo sněmovnou  schválených 82 400 korun základu by členové Parlamentu ČR mohli pobírat 84 tisíc. Ale nedohodli se. Od  ledna proto budou poslanci i senátoři brát onu nižší částku, takže s různými příplatky jen někteří z nich dosáhnou na ucházejících sto tisíc měsíčně. 

Senátoři promarnili šanci na přilepšení, ačkoli poslanci byli ochotni sejít se k jednání o jejich pozměňujícím návrhu dokonce ještě tři dny před silvestrem, aby od nového roku mohl platit.

Bylo to od senátorů nezodpovědné a sobecké. Hodili kolegy poslance přes palubu. Ti si totiž na rozdíl od nich většinou nemohou dovolit mít souběžně ještě další „civilní“ zaměstnání s tučným příjmem, protože práce ve sněmovně je zcela vytěžuje.

Ještěže se poslanci dočkají aspoň onoho devítiprocentního přilepšení, i když to žádná sláva nebude. Proto se ani poslankyni  Aleně Gajdůškové, bojovnici za vyšší mzdy,  nesplní její sen mít jednou prostředky na vylepšení vlastní image. Sama si ve Sněmovně před časem na svůj úděl trpce postěžovala:

Před rokem mě v televizi kritizovali za to, jak se oblékám, jak vypadám, za moji image. Tak jsem se šla zeptat, co by stálo, kdyby mi někdo trošku pomohl mou dlouholetou image vylepšit. No, většina z vás asi tuší, v jaké částce to bylo. Mladá firma, dvě děvčata mi naúčtovala 270 tisíc korun. Samozřejmě že jsem se do toho nepustila. Prostě to nejde a nedala bych to, ani kdybych nemusela ty peníze počítat tak, jak musím.

Situace je taková, že zoufalá paní poslankyně uvažuje obrátit se o pomoc na jednu ziskovou neveřejnoprávní organizaci..