Zahradní záležitost

Poté, co na sklonku týdne uspořádala Česká národní banka Den otevřených dveří(nikoli trezorů) s rekordní účastí veřejnosti a co se v noci ze soboty na neděli otevřela návštěvníkům bezplatně muzea, přispěla k otevírání dveří, byť pouze VIP osobám, i Česká televize.

Nedělní Otázky V.M. totiž pojednala jako výjezdní záležitost. Nikam daleko, jen na kopeček přes řeku, kam by kamenem dohodil. Místo standardního studiového prostoru, který je v podstatě velkou modrou místností a ona Praha vzadu a všechno to promítání je jen trik, se hosté ocitli se skutečnou Prahou za zády.

V podstatě neobývané sídlo premiérů, z nichž ten poslední bydlí v paneláku a ten předchozí na starém městě pražském, si Kramářova vila opět zahrála v televizi.

Zprvu na povel zinscenovaným příchodem hostů po schodišti k panu domácímu Fischerovi, který je s mírnými rozpaky přivítal, aby se pak všichni postupně stali hosty skutečného pána situace, V. Moravce.

Ten nejdřív v zahradním křesle vyzpovídal končícího premiéra. Za doprovodu vánku a s přispěním reflektorů, které musely „přebít“ velmi světlé panoráma Prahy. Kamera na jeřábu ojedinělé pozadí také vytrvale připomínala.

Byl to hezký pohled na dva perfektně společensky oblečené muže při zahradní konverzaci. Málem jako z filmů podle R. Pilcherové, kde plenérová seskupení vyšší společnosti hrají významnou roli. Chyběl snad jen nenápadný číšník či pozorný komorník v pozadí.

Po půlhodince skutečně věcné debaty přibyly ke stolku další tři židle a pana premiéra vystřídali pánové Kalousek, Nečas, Sobotka a John.

Počasí se poněkud zhoršilo, větřík nabyl na síle, bylo třeba přidat více světla. Atmosféra se prostě změnila. Nejenom ta světelná. Jakoby se objevily polední mrazíky. Nastala chladná konverzace. Jen M. Kalousek občas lehce roztál, zejména když s očividným uspokojením na Sobotkovo tvrdé ohrazení, aby mu nekádrovali kandidáta na šéfa sněmovny L. Zaorálka, replikoval: my ho nekádrujeme, my vám ho prostě nezvolíme.

Byla to nezávazná (hledají se programové schody, nic není rozhodnuto, šetřit se musí, DPH o něco zvedneme…) zahradní konverzace, kdy na rozdíl od kdysi přímých úderů na solar někdejších lídrů největších politických stran se teď dávali políčky v rukavičkách, aby to nebylo tak vidět. Ale bylo.

 Příště už zase za řekou. Za výjezd „přenosáku“ a veškeré techniky to zřejmě České televizi stálo. Aspoň nějaká výraznější změna a kultivace prostředí, i když nikoli politického.

Jan Dvořák