Nešťastný souběh krvavých incidentů z posledních hodin v Německu zbytečně nahrává xenofobním náladám. Ne každý je schopen racionální úvahy, že psychická porucha si rasu pacienta nevybírá.
Časová shoda chorobných projevů nemocných zmátla i tak ostříleného chlapíka, jakým je bavorský ministr vnitra, který podlehl emocím ze zjitřené nálady místních obyvatel.
Ti totiž přehánějí. Nahodilé incidenty přirovnávají k epidemii a požadují dalšímu šíření vyhlásit důsledný boj. Ministr proto vyzval spolkovou vládu, aby změnila zákony, a umožnila něco doteď v Německu nemyslitelného - nasazení armády při podobných, jak doslova řekl: atentátech.
O tom, že by mu v Berlíně za pomýlený postoj zatleskali, lze s úspěchem pochybovat, protože kancléřka nemohla přeslechnout kritický tón vůči své osobě, který se v posledním roce od odbojných Bavorů ozývá stále častěji.
V Bavorsku však existují i uvážlivější politici, u kterých se kancléřce dostalo zastání. Významný funkcionář CSU poslanec Mayer konzistentní postoje kancléřky obhajoval, když řekl, že veřejnost by neměla atentáty přičítat benevolentní přistěhovalecké politice Angely Merkelové.
A vzápětí to v konkrétní situaci poslanec aplikoval i na sebe konstatováním, které lze využít i jako epitaf:
Neměl bych hned ztrácet hlavu a tvrdit, že za to může Merkelka
