Vzpoura kvůli slabému prezidentovi

Pondělní odvolání ministra Staňka přijala valná část politické scény s úlevou. Až na skupinu Láskových senátorů. Těm by se kvůli žalobě hodilo, aby prezident rozhodnutí odložil donekonečna.

Přiznejme, že prezident nakonec hysterickému tlaku okolností podlehl, ačkoli dva měsíce statečně ústavě vzdoroval a snažil se přesvědčit veřejnost, že je myslící hlavou státu a nikoli pouhým automatem na podpisy toho, co mu premiér předloží.

Tentokrát Miloš Zeman nad obludným a přežitým parlamentním systémem ještě nezvítězil, a ustoupil. To mělo však nečekanou odezvu ve specifické komunitě, která pod vlivem prezidentovy dočasné kapitulace odepřela provádět předepsané úkony s tím, že otrocky a bezmyšlenkovitě vykonávat vůli jiných, jako prezident, rozhodně nechce.  

Prezident v příštích týdnech možná roboty ještě přesvědčí, že ústavní mašinérii se postavit dokáže a jako bytost s neumělou inteligencí proto nikdy Ferdinanda Mravence, respektive Michala Šmardu, ministrem nejmenuje, jak by si přál předseda Pytlík z Lidového domu.