Výjimku pro odchod velvyslanců do výslužby na míru Klausové neušili

Pod zprávou, že senát „posvětil“  sněmovní úpravu služebního zákona a velvyslanci mohou přesluhovat i nad 70 let věku, se v diskusi objevily pochybovačné až zlehčující hlasy.

A dokonce v jedněch novinách – předstírajících, že jde o názor čtenáře – jsem se dočetl, že velvyslanec by měl být člověk mladší, vzdělaný, psychicky odolný, a nikoli senior, který při vší úctě už je za zenitem výkonnosti.

 Opravdu dost nechutné argumenty.

Vyslanec přece není pošťák, aby musel mít fyzičku na razítkování známek! U ambasadora se předpokládají jiné kvality. Měl by perfektně ovládat místní jazyk, znát dokonale reálie i zvyklosti země, kde působí, a má-li tam dokonce osobní přátele z minulosti či jiné hlubší vazby, znamená to neocenitelné ulehčení pro získávání neformálních informací, které pak prostřednictvím šifrovaných zpráv předává Černínskému paláci.

To všechno aktivní diplomaté +70 splňují a bylo by na pováženou zbavit se jejich věrné služby státu jen kvůli pár desítkám měsíců navíc, které ani u lidí mimo diplomacii nejsou podstatné. Důležité přece je, na kolik se člověk sám cítí. Lze pochybovat o tom, že by se například velvyslankyně Filipi na sedmdesátku snad už cítila a o mladistvé nátuře paní Klausové rovněž nelze pochybovat. A přitom právě manželka exprezidenta je mnohým trnem v oku a troufají si tvrdit, že úpravu zákona šili na míru právě jí, aby v polovině velvyslaneckého působení nemusela skončit. Dokonce prý v tom má prsty i prezident Zeman, který tím údajně plní svůj slib daný svému předchůdci, že mu „Livii na pár let uklidí, aby měl volnou ruku.“

Nejlepší bude, když si každý udělá sám názor na to, zda by byla, či nebyla škoda, nechat seniorské velvyslance přesluhovat. Stačí si přečíst oficiální životopisy velvyslankyně v Sýrii a velvyslankyně na Slovensku, a hned bude jasné, jak to s jejich erudicí je.

PhDr. Eva Filipi

 2010 - dosud

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně v Syrské arabské republice

2004 – 2010

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně v Turecké republice

2002 – 2004

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Ředitelka Odboru Blízkého východu a severní Afriky

1997 – 2002

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně v Libanonské republice

1991 – 1996

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Chargé d´affaires e.p. v Iráku

1981 – 1991

Osoba samostatně výdělečně činná

Překladatelka, tlumočnice, publikační činnost

1972 – 1981

Československá tisková kancelář

Novinářka – specializace česko-arabské vztahy

1969 – 1972

Orientální institut Akademie věd ČR

Výzkumný pracovník – specializace osmanologie

1968 – 1969

Československé rozhlasové vysílání, sekce zahraniční služby

Novinářka – specializace česko-arabské vztahy

Vzdělání

1981

Karlova univerzita v Praze, Filosofická fakulta

Téma doktorské práce: Počátky Osmanské říše – Iskendername v díle Ahmediho

1979 Univerzita v Tunisu, Bourghiba institut cizích jazyků

1968 Univerzita v Münsteru, Německo, Orientální studia

1967 Univerzita v Tunisu, Bourghiba institut cizích jazyků

1962 – 1967  Karlova univerzita v Praze, Filosofická fakulta, obor Blízkovýchodní studia

Články publikované v letech 1969 – 1981 v následujících odborných časpoisech:

•   Nový Orient

•   Zeitschrift für Morgenländischer Gesellschaft

•   Archiv orientální (Oriental Studies Archive at Academy of Sciences)

Jazyky

Angličtina, arabština, turečtina, francouzština, němčina

Ing. Livia Klausová, CSc. se narodila v Bratislavě dne 10. listopadu 1943.

Vysokoškolské studium ukončila v roce 1966 na Vysoké škole ekonomické, fakultě obchodní, obor zahraniční obchod.

V letech 1966-67 pracovala v podniku zahraničního obchodu Centrotex.

V letech 1967-93 byla odbornou a později vědeckou pracovnicí Ekonomického ústavu Československé akademie věd. Během těchto let absolvovala postgraduální studia na  Université Internationale de Sciences Comparées, Luxemburg (v roce 1966), na Europa Instituut v Amsterodamu (v roce 1969) a na Salzburg Seminar (v roce 1988).

V letech 1994-2000 pracovala jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické v Praze. V 90. letech byla členkou dozorčí rady České spořitelny, a.s., ČEZ, a.s. a ZVVZ, a.s..

Od roku 2003 je ředitelkou Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Dne 16. prosince 2013 (kdy předala pověřovací listiny prezidentu Ivanu Gašparovičovi) se Livia Klausová ujala funkce mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně České republiky ve Slovenské republice.

- - - - - - - - - - - - - - -

Jistý handicap před paní Klausovou, která je rodilá Slovenka, a působí logicky v Bratislavě, paní Filipi má. Není Syřanka, ani choť bývalého prezidenta,  což  ovšem na druhé straně mohou  poněkud vyvážit léta diplomatické praxe.

Ale nabízí se otázka, jestli u paní Filipi  těch let strávených v diplomatických službách není už příliš a zda by si  od toho frmolu neměla odpočinout. Paní Klausové se to netýká, opotřebovaná není, patři mezi novou diplomatickou krev, a možná, kdyby se někdo časem zamyslel nad novelizací novely služebního zákona, mohla by mít před sebou ještě delší perspektivu.