Vojtěch Dyk mluvil od srdce, bez autocenzury

Sledoval jsem udílení cen Thálie spokojeně, a proto vůbec nechápu to pozdvižení na sítích, že se prý oceněný Vojtěch Dyk při děkování zachoval arogantně a dokonce podle útlocitných i sprostě.

Nezachoval. Pouze konečně i v Národním divadle zaznělo jadrné české slovo, jež – a troufnu si to říct – i učitelky aspoň jednou denně použijí v běžné konverzaci, s dětmi samozřejmě ne. Pokud by ono slovo snad majoritně pobouřilo v ND přítomné publikum, jímž byla velmi emotivně založená umělecká „smetánka“ a empatičtí politici, potom by se přece jako reakce na ně nemohl z hlediště ozvat pobavený šum, ale nesouhlasné pískání.

Co vlastně tak nepatřičného Dyk řekl?

Položil jsem si otázku, jestli sem vůbec mám jít, protože jsem měl určité pochybnosti o té ceně a jestli si případně cenu vůbec zasloužím.  Na otázku jsem si po dlouhých úvahách odpověděl, že ano.

A co se týče pochybností, byly to spíše pochybnosti

mého ega než mě samotného. Na ego, jak jistě všichni víme, je občas důležité, jak bych řekl se..

POZOR, TEĎ TO PŘIJDE..

se vys**t (v textovém přepisu na stránce i-vysílání zjemněno na vykašlat )…na  to a večer si užít.

No a co?

Mladý muž použil běžné hovorové slovo, nad kterým se pokrytecky pohoršují jen elity a zastánci starých pořádků z dob, kdy Zlatá kaplička měla být konzervou slovesné kultury a čítankových mravů.

Právě Dykovo extempore, kdy využil bohatosti našeho jazyka a nesáhl po obvyklém klišé, ukázalo, že tomu může a musí být jinak, že divadlo by mělo znít dobou.

V podstatě je smutné, že o průlom se přičinil až nečlen Národního divadla, nikoli už mnohem dříve jeho činoherci, dramaturgové a režiséři – a samozřejmě estetizující ředitel!

Proto jsou nespravedlivé i výtky na adresu moderátora Moravce, že snad měl do Dykova děkování „skočit“, a uvést onen ( prý fujtajblový) výraz na pravou míru. A to prosím říkají zrovna ti, kteří jindy horlí proti cenzuře obecně, a proti Moravcovi zejména, že prý ve svých pořadech řečníky často necitlivě přerušuje. V sobotu naopak citlivě mlčel.  Nebo měl snad brutálně zasáhnout vůči  Dykovi otázkou: "Chtěl jste říct: vykakat, že?"