V úterý večer zpravodajský kanál ČT 24 ostudně selhal. Jestliže přes den přinášel řadu přenosů z brífinků politických stran ke sněmovnímu jednání a k politické situaci, tak úderem osmé večerní svůj „zpravodajský krám" zavřel.
A přitom právě Čtyřiadvacítka od rána připomínala, že v šest večer se v Lánech schází prezident s premiérem, a že tam může padnout důležité rozhodnutí. Dokonce v Událostech televize dvakrát živě ukázala stojany s mikrofony připravenými k vyjádření premiéra po skončení návštěvy, a moderátor ze studia ujišťoval, že divák o něj nepřijde.
Stalo se. Ale v jaké podobě? Po půl deváté se na spodní žluté liště obrazovky objevila informace, že prezident si Babiše vyslechnul a doporučil mu orientovat se na jednání s komunisty a Okamurovou SPD. Divák byl tedy bez zbytečného přehlcení informačně sanován, a mohl dál sledovat Moravcův dvouhodinový Fokus, tentokrát o různých závislostech.
Ne že bych trpěl neobytnou závislostí na informacích o politickém dění, ale v téhle době je vyhledávám, když vím, že o něco jde. Včera o něco jít mohlo, kdyby se Zeman rozhodl jinak. Nerozhodl. Dál, až do léta bude Babiše „trápit“, aby se pokusil o kulatý čtverec, a i proto se premiér netvářil nijak nadšeně a v odpovědích převažoval zkroušený tón. Nebýt přenosu na tomhle serveru, na IDNES.cz, tak bych to neviděl.
Hlavně, že v televizi nebyl ohrožen Fokus, také vysílaný živě. Vím, že tak důležitý osvětově koncipovaný přenos s publikem kvůli politické aktualitě odněkud od Lán prakticky přerušit nelze, to by se pak celé další vysílání zbořilo.
Prostě i televize prokázala závislost, na Moravcovi.
Ambice Čtyřiadvacítky být něco víc než „pouhým“ zpravodajským kanálem se tak dostaly do střetu s logickou povinností aktuálně informovat.
