Vesnické obchody krachují? Pro seniory ta nejdostupnější cesta k omlazení

Dočítáme se varovné informace, že vesnické obchody neprosperují, a proto jeden za druhým definitivně stahují rolety.

V malém se dneska prodávat nevyplatí, zejména, když i obec je malá. Mladí, pokud tam vůbec ještě nějací žijí, respektive přespávají, ti si nakoupí v marketu ve městě cestou z práce, a důchodci udělají tak malé tržby, že evidovat je elektronicky by snad byl přepych.

Co teď? Tohle tu už přece aspoň jednou bylo, za minulého režimu, kdy trn z paty vytáhly spotřebitelům pojízdné prodejny.

Senioři si je ještě dobře pamatují, a ne-pamětníci budou teď mít příležitost si jejich návrat zapamatovat. V pondělí přijedou s masem, ve středu s pečivem, v pátek přivezou dříví do lesa – respektive zeleninu do vesnice, protože, kdo by se s ní dneska pěstoval.

Jak se mi nakupovalo? Dobře, sousedko. Mlíko měli, tatranky taky, i Haló noviny.

Úžasný ovšem bylo, že jak jsem vešla dovnitř, tak jsem se najednou cítila jako za mlada, když jsme združstevňovali - to sem totiž dvakrát týdně taky jezdila podobná prodejna, s takovým fešákem šoférem..

No, co vám budu povídat, připadalo mi to  dneska zase jako tenkrát.

Až na ty ceny, ty tenkrát takový nebyly, to ne. Ty mě z toho omlazení vyvedly rychle zpátky