Věra Jourová unijní "četnicí"?

Ještě než uhodila letní vedra, ihned co skončily volby do EP, politická scéna se shodla na jednom. Že bude dobré, aby (staro)nový český Komisař(ka) dostal(a) na starost nějaké hmatatelnější portfolio než jsou paragrafy.

„Blouznilo“ se o vnitřním trhu, digitalizaci či obchodu, prostě o ekonomickém resortu, který by nám prý docela slušel.

Vládní strany byly všemi deseti pro, věřily, že se tak může stát. Opozice zase  upozorňovala na to, že my jako země, která má škraloupy v čerpání dotací a předsedu vlády v hledáčku justice kvůli hospodářskému podvodu, jen těžko může portfolio, v němž jde o miliardy, dostat.

Přesto jak vláda, tak i znovu navržená komisařka Jourová nešetřily optimismem, že se ohledně silného portfolia zadaří. I možná proto, že nová šéfka Komise je žena, a ta si může s paní Jourovou rozumět lépe než nějaký chlápek, co se s každým na potkání líbá a v dechu zanechává koňakovou stopu.

Avšak nestalo se tak. Dozvídáme se, že byl „naší“ komisařce nabídnut dohled nad dodržováním principů demokratického a právního státu, a to včetně potírání dezinformací a nenávistných projevů.

Lidově řečeno, paní Jourová by se mohla stát jakousi evropskou politickou četnicí. Jak to vnímat?

Z Bruselu se ozývají hlasy, že jde o velmi vstřícný krok šéfky Komise. Zřejmě je přesvědčena, že Jourová jako Češka se lépe než kdokoli jiný vyzná ve „specifikách“ Polska či Maďarska ve vnímání demokracie, a konec konců i Česka a Slovenska, které jako blok V4 poněkud vybočují z obvyklé unijní „poslušnosti.“  

Prostě by Věra Jourová především dělala pořádek, tak říkajíc mezi svými. A jak známo, domluva od člena rodiny je vždycky stravitelnější než od někoho zvenčí, byť by to byl soused z baráku.

Dá se tak decentní nabídka odmítnout?