V Bílém domě také porušili zákaz zpěvu jako u nás na Hradě

Jsem rád, že nafouknutá pseudo-causa o zákazu zpívat hymnu na Hradě už skončila na smetišti demagogie. Kritici totiž ignorovali skutečnost, že podobná omezení existují všude v civilizovaném světě.

A jestli jsou v prostorách hradu na několika místech upevněny výrazné tabulky ve světových jazycích s textem : HUDEBNÍ PRODUKCE, PODOMNÍ PRODEJ A VYVĚŠOVÁNÍ PÁNSKÉHO SPOD.PRÁDL. SE ZAKAZUJE, svědčí to nikoli o podivných poměrech, ale dokládá to, že jsme světoví.

O velikonočním pondělí se s podobným problémem – se zakázanou hudební produkcí – setkali pracovníci bezpečnostních služeb i v Bílém domě.

Jejich chladnokrevný, přitom elegantní  a citlivý postup však nezavdal jedinou příčinu k tomu, aby pak ještě několik dní mohla celou záležitost ruku v ruce rozmazávat seriózní média i bulvár.

-Je to zapeklitá situace, jen co je pravda..

- Jinak bych vás veliteli nevolal. Kdyby tu hymnu tady zpívala nějaká vobyčejná famílie, co sem přišla na piknik, tak už ji hoši dávno sejmuli, to bych si na triko vzal.

Ale sundat tuhle? Za to by nás mohli cupovat v novinách.

Ovšem, jestli jsme si podle ústavy všichni rovni, tak by zákaz zpívání měl platit i pro ně, že veliteli?

Tak co? Mám zavolat chlapcům?

-Počkejte přece. Netlačte tolik na pilu. Když se pořádně podíváte, tak je evidentní, že sice hymnu zpívají, ale ne na půdě zahrady, ale na půdě domu, tedy na balkóně, a na něj se zákaz zpěvu nevztahuje. Rozumíte?

- Ano,  pane!