Úspěšné představení v Letohrádku Belveder, Nejedlého vytleskávali. Zeman slíbil reprízu

Ačkoli na Hradčanech začne „hlavní sezóna“ divadelních představení pod širým nebem až v úterý osmadvacátého, a to Večerem tříkrálovým, sympatická „jednorázovka“ se odehrála už včera.

Nikoli na tradičním místě v bývalém Purkrabství, ale o něco dále, u Letohrádku královny Anny, ve velmi zajímavé lokalitě, která slouží spíše k procházkám turistů než ke kreativní prezentaci.

Pravda, občas si místo „zahraje“ jako kulisa pro historické filmy, avšak po většinu roku je umělecky nevyužito.

Při skromném, až zoufale nedostačujícím rozpočtu Hradu je každá koruna získaná případnou komerční akcí dobrá, avšak přirozená úcta k historickým objektům případné zadavatele pronájmu odrazuje od toho, aby prostory využili k pijatykám.

Našly se však výjimky, zřejmě s vlažnějším vztahem ke kulturním památkám, kterým Belveder na 2,3 hodinky posloužil k přátelskému setkání, jak dokládá fotografie z jedné akce Autoklubu.

V pátek v podvečer se Letohrádek nepropůjčil pro „sprostou“, ryze komerční akci, ale pro divadelní představení, které by nemělo zapadnout, a má ambici alespoň na Cenu kritiky. Herci se stali diváky a diváci herci. Padla obvyklá přehrada mezi hledištěm a jevištěm. Byl to od inscenátorů velmi promyšlený přístup, a lepší snad ani vymyslet nemohli pro povahu představení.

Inscenace byla totiž adaptací druhdy slavného a později zakázaného českého filmu O slavnosti a hostech režiséra Němce, který se celý odehrával při hostině v přírodě a byl symbolickou

kritikou papalášských manýrů a manipulací nedemokratického režimu.

Divadelní adaptace filmu se jako režisér ujal  multimediálně zkušený Miloš Zeman, v hlavní roli vystoupil Martin  Nejedlý,

který byl současně koproducentem, neboť za pronájem Letohrádku zaplatil čtvrt miliónu korun.

Představení se povedlo, diváci byli spokojeni a režiséra i pana Nejedlého dlouze poplácali po ramenou jako výraz díků za hodnotný zážitek.

Shodou okolností se hlavní představitel právě v pátek dožil padesátin, což skromně tajil až do chvíle, kdy to přítomným sdělil režisér.

Zemanova verze O slavnosti a hostech bude mít reprízu pravděpodobně až za rok, kdy by v alternaci za pana Nejedlého akcentujícího papalášskou hřmotnost a primitivismus, vystoupil V. Mynář (23.6. 1967), který by mohl rozehrát i poněkud komičtější polohy role.