Únik před německo-francouzským protektorátem možný je!

Václav Klaus sice už před týdnem v tisku varoval před možnými dopady nové francouzsko-německé smlouvy na naši bezpečnost, avšak k sebezpytujícím závěrům došel až v uplynulých  hodinách.

Ač nerad, připustil i svůj osobní podíl na rozdělení Československa, které, pokud by zůstalo celistvé, teď mohlo lépe odolávat možné německé hrozbě. Na celou záležitost se však podíval globálně.

„Za všechno může vlastně Gorbačov. Kdyby nedal sovětským republikám volnou ruku, aby se od Moskvy odrhly, mohlo se nerozdělené Československo znovu přimknout k silnému SSSR, nebo dokonce do jeho svazku vstoupit. Pak by o nějakém francouzsko – německém kočírování nemohlo být řeči. Ale takhle?  Co nám zbývá? „

Se svou obavou se svěřil Miloši Zemanovi, který však jeho bezvýchodný pesimistický pohled nesdílel.

„Podívej se, Vašku, já bych věděl o řešení, jak se Německa a Francie zbavit.

Je nás v Česku zhruba deset miliónů, a to je v Číně jedno středně velké město. Nemyslím sice, že by bylo nejvhodnější jedno další postavit a tam nás všechny přesídlit, ale dal by se pro Čechy vyčlenit prostor aspoň jako náš středočeský kraj, a tam už by byla hustota jednoho Čecha na metr čtvereční přijatelná. A pokud dobře víš, nebyl by ani problém tam postavit repliky našich kulturních památek, jako třeba Karlštejn, Trosky, Špilberk, a pro mě samozřejmě Hrad a hned na nádvoří Lány. Ostatně už teď si v Číně staví náš Karlův most i Český Krumlov, takže by nás tam mohli přifařit-

Tak, co říkáš? Taková autonomie České menšiny v Číně by byla mnohem přínosnější než  naše existence v EU pod francouzko-německou kuratelou. No, a s tím přesídlením bych to sfouknul jako Beneš, prezidentským dekretem o hromadném přesunu do říše, tedy středu, pochopitelně..“

„Pane prezidente, půl hodinka uplynula, tak vás budím“, zvýšeným hlasem se ozval referent Jakl.

„No dobře, děkuju, ale přetrhnul jste mi nit, právě se mi zdála taková ptáko.. no, možná to ani ptákovina není, jak si teď vybavuju.

Nevíte, kolik lidí se vejde do Airbusu?“

„Do tři sta osmdesátky až osm set, pane prezidente.“