Ty výtky k vánoční pohádce snad nemyslíte vážně

Někteří lidé jsou neuvěřitelně skeptičtí k objektivnímu měření čehokoli. Když se jim uvedená veličina nezdá, hned ji zpochybňují.

Aktuální případ tu máme ze Štědrého dne. Česká televize uvedla v premiéře jímavou pohádku Duch nad zlato, kterou podle peoplemetrů shlédly 2.2 milióny diváků. Zřejmě spokojených, jinak by obrátili pozornost k jinému kanálu, nebo by si v rodinném kruhu zazpívali vánoční koledy.

Ale hned den na to výsledky měření leckdo zpochybňuje, pohádka prý byla učiněná katastrofa, na kterou se nedalo dívat atd., ozývá se po internetu… Kdyby se opravdu na ni dívat nedalo, tak proč by se lidé přemáhali ji sledovat, nebo je snad někdo k tomu nutil? 

Takové popírání objektivity vědeckého měření a navíc k tomu ještě neoprávněné výtky televizi, že pohádku nedokáže nikdo jiný udělat, než Troška, tak proč si ho nepozvali, jsou víc než trošku nespravedlivé a veřejnoprávní instituci poškozující.

Když už ničeho jiného, a bylo toho dost, čeho si divák musel povšimnout, byla sympatická snaha, aby pohádka šla s dobou. Odehrávala se sice v historických „kulisách“, zato však princezna i její nápadník tam nejsou žádná adolescentní ucha jako druhdy popelka či Maruška, ale sympatičtí třicátnici, tak jako dnes, kdy se mladí rozhodují emancipovat se od rodičů.   

Za zmínku stojí i omračující, prý digitální efekt létající postele, který si mohl divák při několikerém opakování důkladně vychutnat, a to v podrobnostech, které jindy nabízí jen přímý přenos. Zkratka by znamenala výrazné ochuzení kontinuálního vjemu.

Byla to po letech konečně povedená pohádka, a  kritické  poznámky v internetových diskusích buď nejsou míněny vážně, a jestli snad ano, pak bychom je vážně brát neměli.

Duch nad zlato byl vítězstvím ducha nad hmotou.   

-Tatí, není to Nesmrtelná teta?

-No.. vlastně je.