Trefte se do vkusu čtenáře s mozkem neandrtálce - (nebrat osobně, jde o skutečné pralidi)

Praautoři to měli těžké. Byla to pořádná nádeničina dostat myšlenku z hlavy na papír – vlastně na papír ještě ne, bylo jí zapotřebí vytesat do kamene. A proto se musela sakramentsky precizovat.

Žádné jednoduché delete možné nebylo. Muselo se hezky znova majzlíkem na jiný šutr. Proto pouštět se do žánrových experimentů bylo strašně rizikové. Zejména, když pračtenář byl přivyklý akčním komiksům, kde stačilo koukat na obrázky i bez bublin.

Proto slovesný počin, i ve stádiu zrodu, přijímal náš prapředek poněkud nedůvěřivě - inu prakonzervativec.

Přitom nepochopený praautor už tehdy katastrofickou budoucnost lidstvu předpověděl, a to ještě netušil, že člověka bude v kamenných dobách  0.4 ohrožovat opravdu všechno. I prťatá bakterie. Zlatý pravěk!