Kdyby se Martin Stropnický držel zásady Dvakrát měř, jednou řež, nemohl by se dopustit velezrady.
Tedy téměř velezrady pošpiněním dosud běloskvoucí se pověsti české armády, když jako seriálový herec vypouštěl z úst slova, která jsou v naprostém rozporu s jeho hlavním angažmá vládního ministra. Řekl, že mu může být afghánská mise ukradená.
Právem požadovala poslankyně ODS Černochová veřejnou omluvu od Stropnického, a také trvala na tom, aby v mimořádné relaci vysvětlil divákům, že všechno bylo jenom „jako“, že vojáci opium nepašují a jejich velitel – plukovník – nevraždí.
Není to přemrštěný požadavek. Od člena kabinetu je takové chování nevkusné, a hlavně matoucí.
Dovede si někdo představit situaci, kdyby B. Sobotka nebyl vystudovaný právník, ale herec, a nechal by se kvůli typové vhodnosti přemluvit nějakou českou televizí k účinkování v hlavní roli v remake seriálu „Jistě, pane premiére“? To by pak diváci pořádně nevěděli, komu se vlastně smějí a mohli by začít pochybovat o Sobotkových předpokladech k výkonu reálné funkce, když je v televizi jako premiér jistě „pro srandu.“ K tomu však naštěstí dojít nemůže, protože amatéra nikdo neobsadí – do seriálu.
Zásluhou vládních poslanců nakonec k ustavení vyšetřovací komise ohledně Stropnického pochybení nedošlo a sněmovna dospěla ke kompromisu, že ministr si své další role musí nechat předem schválit Branným výborem Sněmovny.
Ministr vstřícný krok oplatil rovněž vstřícností. Slíbil, že s budoucí primátorkou Prahy za hnutí ANO Krnáčovou dojedná, aby pražské Divadlo na Vinohradech přešlo pod správu Ministerstva obrany, jak tomu bylo v padesátých letech a vrátilo se k tradičnímu názvu Armádní divadlo na Vinohradech. Tam prý, tedy ve svém, by mohl hrát výborem schválený repertoár i s možným hostováním dalších veřejných činitelů, kteří mají k armádě blízko, jsou důstojníky v záloze a jakž takž hrát dokáží.
